Článek
Skutečně už nehrajete hru na Kouzelníka Žita?
V rámci fáze odžití jeho příběhu éra Kouzelníka Žita skončila. Čtyři roky jsem procházel zajímavou životní cestou, která mě posunula dál. Bylo to fascinující a poučné dobrodružství, při němž jsem nevěděl, jak se bude příběh plný úskalí, nástrah i nedostatku financování dál vyvíjet. V rámci psychické přípravy jsem nasbíral spoustu zkušeností a absolvoval jsem nádherné zkoušky, které jsou dnes pro mě jakýmisi razítky pro práci motivačního lektora.
Nelituju ani vteřiny, i když si vzpomínám, že jsem párkrát seděl, ztrácel sílu a říkal si, že nevím, jestli zvládnu to období vypointovat. Hned nato jsem ale vstal a tlačil káru dál. A jsem šťastný, protože teď mám svůj velký příběh.
Co bude dál?
Nastal čas, abych jako Daniel Landa – autor, umělec a především mentální a motivační lektor – sklízel to, co jsem na té čtyřleté cestě zasel. Chci ji plně zhodnotit.
Součástí hry na Kouzelníka Žita bylo sedm kejklí, které jste si naplánoval. Byl jste vždy úspěšný?
Nešlo o to, být v nich úspěšný, šlo o to, je prožít. Cílem byla cesta, ne úspěchy. Ta hra mě měla posunout o mnoho dál a to se stalo. Jednu jedinou kejkli jsem však ani nezkusil. Nepodplaval jsem egyptskou Blue Hole, hluboké místo v moři. Pokusit se o naplnění té kejkle by znamenalo strávit dva roky u moře a trénovat, na což jsem nesehnal potřebné finance.
Loni jste při pobytu na Bali napsal knížku Všeník, ve které jste se pustil do úvah, rozborů a vysvětlování. Lze ji chápat jako první využití zkušeností z období, kdy jste byl Žitem?
Přesně tak. Všeník dává odpovědi na mnoho otázek ohledně té doby. Není v něm všechno, ale pokud si ho někdo přečte, dozví se dost informací na to, aby za nimi viděl celý plán.
Na Novém Zélandu nedávno vzniklo pokračování nazvané Obvšeník. I to se chystám vydat. Zatímco první kniha je víc o setkávání se sebou samým, Obvšeník je hlavně o setkávání s jinými. A také o pronikání do maorské spirituality. Našel jsem totiž výrazné styčné body mezi maorskou, keltskou, germánskou a slovanskou spiritualitou.
Byla hra na Kouzelníka Žita spontánní?
Naopak, poměrně dlouhou dobu jsem ji připravoval. První myšlenky na ni sahají někam do období kolem roku 2004 a já se stal veřejně Žitem po svém vystoupení na Českém slavíkovi v roce 2012. V roce 2006 jsem v jednom rádiu řekl, že bych chtěl prožít jakousi reality show, při které se pokusím podstoupit určité zkoušky. Trvalo mi ale dlouho, než jsem vymyslel formu.
Celý váš život je taková reality show, ne?
Úplně. Můj život je reality show, jen nemám všude kolem sebe kamery.
Nyní jezdíte po republice na autorská čtení z knihy Všeník. Jak probíhají?
Je to spíš umělecké představení, jehož součástí je čtení z knihy, promluvy a písně. Celé je to koncipované jako one man show, při které divákům vtipnou a netradiční formou doplňuju informace. Myslím si, že na konci tříhodinového programu není v sále nikdo, kdo by nepochopil moje tehdejší a současné záměry a ještě se dobře nepobavil.
Oznámil jste také, že pracujete na dokončení muzikálu Klíč králů, jehož první část byla uvedena v roce 2012. Vracíte se tedy i jako autor muzikálů?
Vracím se inspirovaný osobním příběhem, který jsem prožil při hře na Kouzelníka Žita. Chystaný muzikál se jmenuje Gryf. Nepracuju na něm ale jako na pokračování Klíče králů, nýbrž jako na novém díle, které v sobě nese i započatý příběh Klíče králů.
Vydáte další album a budete koncertovat?
Koncerty si plánuju na příští rok ke svým padesátým narozeninám. A jestli bude album? Těžko říct, nevylučuju to. Čekám teď ale také na to, až se začne natáčet film z prostředí oceánů a žraloků, a především jsem rozjel firmu na mentální trénink. Tím se živím, takže hudba je teď můj koníček.