Článek
Děj snímku je zasazen do prvních lednových dnů roku 1977, kdy byla ustanovena Charta 77. Následovala zvýšená represe státní moci včetně takzvané Anticharty, kterou podepisovali čeští herci a umělci v Národním divadle. Hlavní roli profesorky a známé herečky, která se nakonec kvůli synovi připojí k odsouzení protirežimní petice navzdory svému přesvědčení a svědomí, ztvárnila Vlasta Chramostová. "Film je o zápasu uvnitř jednotlivců," řekla Chramostová před novináři a hned dodala: "Každý musí svou situaci ve své době nějak řešit a vyřešit." Pavel Kohout, básník, dramatik, nadšený komunista 50. let a pozdější disident uvedl, že s Mašínovou psali scénář právě pro Chramostovou.
Formálně netradiční a ambiciózní film je umně rámován Shakespearovým příběhem Romea a Julie, který žijí na divadle i v životě profesorčini studenti. Vedle toho se tu objeví i archívní ukázky z dobové televizní tvorby i dokumentární záběry například právě ze dne podepisování Anticharty. Režisér Brabec použil k dokreslení atmosféry i dobovou hudbu.
Podle Chramostové, která jak s Kohoutem tak i s Brabcem pracovala již dlouho předtím, je téma filmu aktuální i nyní: "Žijeme v době, kdy se politici nechtějí dívat do zpětného zrcátka a chtějí udělat za minulostí tlustou čáru, a to nejde," dodala Chramostová.