Hlavní obsah
V Divokém víně se objevily téměř všechny básně Václava Hraběte. Foto: archív, Právo

Časopis Divoké víno přispěl k předčasné nesmrtelnosti Václava Hraběte

Václava Hraběte jsme poznali s Mélou Machálkem, spoluzakladatelem a spoluredaktorem Divokého vína ve Viole. Psal se rok 1964. Vašek dělal v divadle poezie Jiřího Ostermanna, jindy psaného Ostermana, jakéhosi technika či kluka pro všechno a mimo jiné taky prodával po dvou korunách náš časopis Divoké víno.

V Divokém víně se objevily téměř všechny básně Václava Hraběte. Foto: archív, Právo
Časopis Divoké víno přispěl k předčasné nesmrtelnosti Václava Hraběte

Jsem si jistý, že z výtěžku jsme toho od něj moc nedostali. Když nám scházely peníze na tisk dalšího čísla, pokusili jsme se dokonce korunky od Václava získat přímo v jeho bydlišti v domě číslo 10 na Jánském vršku. Samozřejmě že marně.

Určitě Vašek nevrátil Mélovi Machálkovi ani stokorunačku, kterou si od něj půjčil jen několik hodin před smrtí v hospodě u Bonaparta v Nerudově ulici. Kdyby ovšem nic jiného, ve Viole narazil na Divoké víno Petr Cincibuch, navštívil náš Klub poezie v libeňské Krejčího ulici číslo 4 a stal se naším autorem i trvalým spolupracovníkem.

V pátek 19. února 1964 přiletěl do Prahy Allen Ginsberg vyhoštěný z Havany. Když se jej ptali, co se mu na Kubě nejvíc líbí, ukázal na jednoho z ministrů Castrovy vlády: „Ten se mi líbí, s tím bych se chtěl vyspat!“ První letadlo letělo z Havany do Prahy…

Ginsberg přišel nejen do Violy na Národní třídě, ale dvakrát navštívil i náš libeňský Klub poezie. V únorovém čísle Divokého vína (2/65) s ním vyšel rozhovor a jakási reportáž, jeho fotka pořízená Milošem Choutkou (dal jsem mu za ni 50 Kčs) a Ginsbergova kresbička, kterou mi věnoval. Pod rozhovorem byli uvedeni spoluautoři „Machálek&Hrabě&Hess“.

Za pár dní jsme v Divokém víně číslo 4/65 otiskli na čtyřech stránkách báseň Václava Hraběte Blues na památku Vladimíra Majakovského, Vaškovu fotografii a pod ní jeho verše, jméno a dvě data: ta chvíle stačila/zhoupnul se svět/je to vždycky taková malá chvíle/tak akorát/na jeden tulipán…Václav Hrabě *13. 6. 1941 †5. 3. 1965.

Měl jsem tu čest otisknout v Divokém víně skoro celou básnickou tvorbu Václava Hraběte a na patnácti stránkách časopisu i jedinou dochovanou povídku Horečka.

Honoráře si předplatil a na oplátku jsem si jist, že i Divoké víno přispělo k jeho předčasné nesmrtelnosti.

(Autor byl a je vydavatelem časopisu Divoké víno, nyní divokevino. cz. Psáno jako ohlas knihy Jiřího Žáka 12 taktů pro Václava Hraběte, vydalo nakladatelství XYZ, 262 stran, 249 korun.)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků