Čapkova Věc Makropulos vstoupila do Polska

Poláci od Baltu až k Bieszczadům už si zvykli, že některé polské premiéry za ně obstarává divadlo v Cieszynu Czeskim. Scéna daleko od hlučícího davu z hlediska centristů českých i polských občas ovšem ukáže invenci a mrštnost.

Mohu osvěžit paměť nepřekonatelným Cieszyńskim nebem / Těšínským niebom (Nohavica, Putzlacherová, Lipus) českého i polského souboru, a dodat, že také nedávný Měsíční běs (Kalinoski, Tarant) byl polskou premiérou... A poznámka druhá: Polská scéna není okrajovým divadlem na levém břehu Olzy. Její inscenace často strčí do kapsy české.

O Makropulos to platí dokonce obecně, rovnou mezinárodně. S Makropulkou, jak divadelníci něžně říkávají, se zrovna roztrhl pytel: Od Zlaté kapličky se Soňou Červenou až po hradecké klicperovce s Kamilou Sedlárovou v hlavní roli. Ondruchova v Českém Těšíně obstojí, ba pojetím je dokonce překonává.

Je samozřejmě důležité mít v souboru Emilii Marty. Joanna Litwin-Widerová se nelehkého úkolu zhostila s noblesou. Marty vybavila gesty operních heroin, a dobře odstínila polohy opojení slávou, moci nad muži, ale i únavy a rozčarování z vlastní dlouhověkosti v opakujících se generačních stereotypech.

Ondruch zvolil - a s polskými herci si to mohl dovolit víc než s českými, kteří upřednostňují civilnější herectví - groteskní polohy lidského pinožení, jež postupně graduje do exprese vývojové spirály charakteristik v postavách naivních humanistů, prospěchářských obchodníků, elitářů i mocichtivých pánů světa.

Takovými protiklady jsou Jarosław Prus Janusze Kaczmarského a dr. Kolenaty Mariusze Osmelaka. Nejnemilosrdnější byl Ondruch k Albertu Gregorovi, ze kterého Grzegorz Widera vytvořil slabocha posilovaného alkoholem. Mezipolohy zastupují Hauk-Schendorf Ryszarda Pochrońě nebo sekretář Witek Ryszarda Malinowského.

Obyčejní lidé - to už u Čapka - buď páchají sebevraždy (Janek Prus Piotra Rodaka) nebo po věčnosti na zemi netouží (Krystyna Joanny Gruszky). Sprawa Makropulos vstoupila do jazykové oblasti největšího západoslovanského národa přesvědčivě. Úvahy o dlouhém životě - na důchodce stejně nejsou peníze - jsou po čertech aktuální.