Článek
V pondělí a ve středu si od 20 hodin ověřuje Bukowského sílu proti mainstreamovým titulům komerčních stanic. Seriál se blíží do finále, tak je už definitivní, že nějaký ten menší šrám utrpěl.
Ale drží se dobře – zatímco loňskou první řadu vysílanou jednou týdně sledovalo půl miliónu diváků starších 15 let a v čase kolem půl desáté večer seriál získával podíl na publiku nad 15 procent, druhá série letos zahajovala s půlmiliónem, od té doby kolísá kolem 400 tisíc a dosahuje podílu na publiku přes 10 procent. To je solidní výsledek, zvlášť když se jedná o kousek menšinový a proti němu běžely vztahové seriály se stabilním publikem.
V závěsu za kriminální road movie nasadila televize ještě další novinku, Kancl neboli českou verzi populárního britského sitkomu Office, kterou sleduje kolem 250 tisíc diváků, jenže ta se navzdory úspěšné předloze nemůže řadit zrovna k povedeným.
Snaha zaplnit programové okno i s pomocí licenčního pořadu se ČT vyčítat nedá, protože vlastní tvorba je náročná na čas a domácí zkušenosti se žánrem sitkomu jsou zatím minimální. Stručně řečeno – než tu zase někdo vymyslí a natočí něco svého, proč by si mezitím jiný nemohl ozkoušet cizí, prověřený kus.
Brněnské zpracování pod režií Milana Šteindlera se neukazuje jako vhodná cesta, jak nakládat s originálem. Office totiž využívá postupy dokumentárního záznamu, paroduje reality, staví dialogy bez point, rozmazává trapné okamžiky. Jenže právě „doku“ formu ČT kdoví proč potlačila, takže trapasy, na nichž to stojí, tolik nevyzní, a navíc si i trochu přizpůsobuje charaktery hlavních postav.
Česká verze zkrátka obrousila britské hrany – a zkazila vtip.