Hlavní obsah
Monika Zgustová píše v češtině a španělštině. Foto: Petr Horník, Právo

Browning v kabelce ženy Vladimira Nabokova

Proč revolver browning a proč v kabelce ženy jednoho z nejslavnějších světových spisovatelů 20. století? Česká spisovatelka Monika Zgustová, píšící česky i španělsky, věnovala svou nejnovější prózu Věře Nabokovové, partnerce autora proslulého díla Lolita.

Monika Zgustová píše v češtině a španělštině. Foto: Petr Horník, Právo
Browning v kabelce ženy Vladimira Nabokova

Minulý román o Salvadoru Dalím a malířově múze jménem Gala napsala Monika Zgustová španělsky. Nejnovější knihu podle vlastních slov napřed napsala česky.

Nakladatelství Odeon-Euromedia Group ji v roce 2017 prezentovalo pod neodpovídajícím názvem Revolver v kabelce. Česká verze k tomu i vinou obálky působí jako tuctový akční pistolnický bestseller.

Skutečnému obsahu naopak odpovídá španělský titul knihy, kterou autorka vlastnoručně převedla do jazyka Cervantesova: Un revólver para salir de noche, česky Revolver pro noční vycházky. Ve Španělsku se román setkal s nadšeným ohlasem.

Noviny ABC, jedny z nejčtenějších ve španělské jazykové oblasti, se o něm vyjádřily jasně: „Vynikající román.“ O soužití a spolupráci Vladimira Nabokova s Věrou napsaly: „Nabokov sdílel život se ženou, která přepisovala na stroji jeho díla, korigovala je i překládala. Věra spisovatele povzbuzovala. A chránila.“

List El Mundo vysvětlil, proč Věru lze nejlépe charakterizovat jako „ženu, která u sebe má neustále střelnou zbraň“. Nabokovův otec přišel o život při atentátu spáchaném na něj v Berlíně. Cítila se jako Vladimirův bodyguard: „Revolver ji chránil před vším: před zloději, před kritiky i před krásnými ženami.“

Vladimir i Věra byli Rusové, věční emigranti konfrontovaní s totalitními systémy. Opustili Rusko před postupujícím bolševismem, uprchli z Berlína před nacisty. Pak z Paříže okupované Německem. Pokračovali do USA, kde Nabokov napsal anglicky prózu Lolita. Jejich konečnou stanicí bylo Švýcarsko.

Monika Zgustová představuje Věru jako bojovnici. Rusové ji prý nazývali „boxerkou, která nepřestane bušit do soupeře tak dlouho, až je soupeř k. o.“. Věra i Vladimir kategoricky odmítali veškeré podoby cenzury. A to nejen románu Lolita ze strany prudérních úředníků. Bojovali i proti cenzuře jakéhokoli uměleckého vyjádření.

Monika Zgustová překládá z češtiny a ruštiny do španělštiny a katalánštiny, je renomovanou překladatelkou Haškova Švejka, tvorby Hrabalovy i Kunderovy. Nebrání se výrazu, že překládat je vlastně „přepsat“, co před námi napsali jiní. Důležité je, že překladatel musí zachovat, řečeno s užitím hudebního názvosloví, stejnou tóninu, ve které se pohybuje originál.

Leckdo soudí, že partnerky významných umělců se na tvorbě svých mužů podílejí víc, než je známo. Že tedy nespravedlnost vůči ženám světem vládne. Zgustová se v novinách Málaga hoy vyjádřila k věci rozumně.

Nehodlala sice zobrazit postavu Věry jen ve stínu slavného Vladimira Nabokova, ale nechtěla ani psát životopis ženy, která je obětí a svatou mučednicí, jelikož nikdo neobjevil a nepodpořil její umělecký talent.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků