Článek
Momentálně představuje singl No Woman Of Mine své vlastní skupiny Phil X & The Drills, který předchází vydání minialba.
Narodil jste se v kanadském Torontu, kořeny máte v Řecku. Máte v sobě něco z řecké mentality?
Z Řecka pochází můj otec, který hraje na kytaru i národní nástroj buzuki. Z energické řecké mentality i z tamního folkloru toho v sobě mám dost. Kdykoli mám možnost ho do nějaké skladby dostat, tak to udělám. V nové písni No Woman of Mine jsou také pasáže, jež vznikly pod vlivem řecké hudby.
Kdy jste se rozhodl, že budete hrát na kytaru?
Bylo mi osm let a byl jsem na jedné velké řecké svatbě, na níž bylo asi čtyři sta lidí. Tenkrát jsem miloval Elvise Presleyho, k jehož poslechu mě přivedl můj otec. Na té svatbě mi v jednu chvíli řekl, ať si jdu zahrát na kytaru. Vzal jsem ji do ruky, začal jsem hrát a lidi poslouchali. Měl jsem úspěch, všichni mě pak plácali po ramenou. Tenkrát jsem se rozhodl, že budu kytarista.
Phil X nahrál sólo do písně kapely Lucie. Její plakát má za zády.
Je kytara jediný nástroj, který ovládáte?
Ve studiu občas nahrávám party baskytary a bicích. A samozřejmě hraju na buzuki.
Lze hrou na kytaru vyjádřit všechny emoce?
Kytarou se dá vyprávět celý příběh, takže ano, je to možné. Má obrovskou škálu zvuků a možností pojetí hry. Když to hudebník umí, může hrou na ni lidi rozesmát i rozplakat.
Co se ve vás děje, když na pódiu hrajete smutnou písničku a jste veselý?
Je to boj, protože vždycky, když přijdu na pódium, jsem šťastný. Koncertování mě obecně baví. Jednou se stalo, že jsem hrál s nějakou kapelou smutnou písničku, a přitom jsem se usmíval. Po skončení koncertu si mě šéf té skupiny vzal stranou a řekl mi, že se při hře téhle skladby nesmím smát. Proto mě třeba nikdy moc nebavilo hrát blues, které je takové temné.
Phil X při své návštěvě Prahy.
Přitom jsem měl pocit, že vaše tvorba z něho vychází?
Nový singl No Woman Of Mine ho v sobě má. Ale jinak pro mě blues základním stavebním kamenem není. Ctím ho, ale není má srdcovka. Základem je pro mě hudba sedmdesátých let, tvorba Van Halen, Led Zeppelin, AC/DC, Black Sabbath a podobných.
Víte, myslím si, že všechna muzika a všechny texty už byly napsané. Proto se snažím dávat do svých skladeb něco nečekaného, něco, co je udělá osobitými a nějak je posune.
Nahrál jste sólo do písně Nejlepší, kterou znám skupiny Lucie. Co si o té skladbě myslíte?
Znám se s producentem Mikem Clinkem. Zavolal mi a zeptal se, jestli bych nebyl ochotný nahrát sólo do písně české kapely Lucie. Souhlasil jsem. Do studia jsem šel hned ten den, protože ten další jsem musel do Las Vegas. Sólo jsem nahrál intuitivně, vycházel jsem z pocitu, který mi poslech písničky přinesl. Líbí se mi, je to taková rocková hymna.
Potkal jste se už se členy Lucie?
Ano, setkali jsme se ve čtvrtek 7. listopadu před jejich koncertem v Hradci Králové.
Která ze světových hudebních osobností je pro vás ztělesněním rokenrolu?
Jsou to členové kapely Van Halen, všichni. V osmdesátých letech jsem viděl několik jejich koncertů. Zanechaly na mě obrovský dojem a změnily mi život v tom smyslu, že jsem se utvrdil, jakou cestou chci jít.
Kdo je podle vás nejlepší kytarista světa?
Jeff Beck. Z každého tónu poznáte, že je to on.
Co teď dělají Bon Jovi?
Nedávno jsme dokončili turné, které čítalo pětadvacet koncertů, mimo jiné v Evropě, Rusku, Izraeli nebo v Brazílii. Už v březnu jsme začali nahrávat nové album, které by mělo vyjít na jaře příštího roku. Je to první album Bon Jovi, u jehož vzniku jsem byl od začátku.
V roce 2011 jste v Bon Jovi nahradil Richieho Samboru. Hovořil jste s ním o tom?
Setkali jsme se loni, když byli Bon Jovi uváděni do Rokenrolové síně slávy. Jon Bon Jovi chtěl, aby u toho byl i Richie, protože do té kapely mnoho let patřil. Pozval i další členy ze starých sestav, takže nás na pódiu bylo devět. S Richiem jsme hovořili a jsme v pohodě.
Jaké jsou plány vaší kapely Phil X & The Drills?
Momentálně v Evropě vydáváme minialbum Stupid Good Lookings, Vol. 1. Příští rok v březnu vyjedeme na turné, hrát budeme ve Velké Británii a Evropě. Nejbližší koncert je zatím naplánovaný do Vídně, ale rádi bychom přijeli i do Prahy.