V recenzích Hastrmana vás jedni pochválili, druzí zkritizovali. Čtete je vůbec?

Některé jsem četla. Kritiku se snažím vnímat „střízlivě“ a v rámci možností ji reflektovat. Ale nijak se z ní nehroutím. Každý má jiný názor. Chápu, že čtenář knihy si postavu Katynky Kolářové a její projev mohl představovat jinak. Každý má svou imaginaci založenou na svých zkušenostech. To už je osud zfilmovaných knih.

Takže jak moc se vás ty negativní dotýkají?

Jak už jsem říkala, snažím se, pokud možno, kritiku pochopit. Poté jí buď dám za pravdu, anebo taky ne. Záleží na tom, kdo kritiku napsal. Vesměs jsem ale na Hastrmana slyšela spíš pozitivní ohlasy, mám na mysli v mém okruhu známých. A v tiskovinách nebo na veřejných sítích byly často chváleny herecké výkony, z čehož mám radost.

Hastrman je režijním celovečerním debutem Ondřeje Havelky. Jaký je režisér?

Ondřej je dle mého skromného názoru hlavně skvělý člověk. Jeho komunikace s lidmi je především slušná a respektující druhé, což nepovažuju za samozřejmost! Ondřej je velmi pečlivý. Vše má naprosto promyšlené, a zároveň se nebojí být otevřený nápadům ostatních.

Před natáčením jsme se i s Karlem Dobrým několikrát sešli a probírali konkrétní situace. A když natáčení začalo, už jsem měla ve všech situacích přehled a chápala jsem Ondřejovu představu.

Pro mě je natáčení Hastrmana jednou velkou skvělou vzpomínkou. Byla tam skvělá atmosféra a taky sranda.

Simona Zmrzlá s režisérem Ondřejem Havelkou (vpravo) a hercem Karlem Dobrým

Simona Zmrzlá s režisérem Ondřejem Havelkou (vpravo) a hercem Karlem Dobrým

FOTO: Michaela Feuereislová

Všemi obdivovanou „místní krásku“ jste, dle mého, ztvárnila velmi samozřejmě. Jak vám charakter chytré, sečtělé a také hodně koketní Katynky sedl?

Myslím, že mi docela sedla její ctižádostivost, tvrdohlavost, ženská hrdost a potřeba emancipace. Mám pocit, že dnes je taková většina žen. Tehdy nebylo normální, že si žena četla knihy v němčině a nedej bože oponovala mužům!! To má Katynka jaksi přirozeně, není to póza.

Ano, Katynka je také dost koketní, což je ale zprvu z vypočítavosti, až později se do barona zamiluje. A ani jedno z toho mi tedy rozhodně není vlastní. Myslím, že jsem dost bezelstná a upřímná… někdy až moc.

Partnerkou mu je v Hastrmanovi Simona Zmrzlá.

Karel Dobrý a Simona Zmrzlá jako baron de Caus a Katynka v Hastrmanovi

FOTO: CinemaArt

Vaše postava ve filmu i zpívá. Jak velkou roli hrál zpěv při castingu? Byla to podmínka pro získání role?

Jestli to byla podmínka, to nevím, ale na castingu jsem zpívala lidovou píseň Ej, lásko lásko.

Zpívali jsme ji u nás v divadle Husa na provázku v představení Leoš, aneb tvá nejvěrnější (režie Vladimír Morávek). Miloš Štědroň, jakožto autor hudby, ji poupravil. A Ondřejovi se ta píseň tak líbila, že ji zpívám i v závěru filmu. Ostatní písně, které zní mezi kapitolami, si vybíral Ondřej z lidové tvorby.

Ve filmu máte jedno oko modré, druhé zelené. Ve skutečnosti ale hnědé, pokud jsem se dobře dívala. Proč ta změna?

Katynku tak vytvořil Miloš Urban, který napsal román. Možná chtěl zdůraznit její výjimečnost a zajímavou povahu. A myslím, že se mu to povedlo. Jak se říká: „Oko, do duše okno.“

Představitel hastrmana Karel Dobrý, který je rovněž nominován na Českého lva, ve filmu exceluje. Jaké bylo si s ním zahrát?

Na tuhle otázku vždy odpovídám, že s Karlem Dobrým se mi hrálo „Dobře“ a doufám, že jemu se se mnou nehrálo „Zmrzle“…

Ne, vážně se mi s ním dobře spolupracovalo. Postupně jsme se seznámili a neustále jsme si ze sebe navzájem dělali srandu. To je mi sympatické, nemám ráda, když se někdo bere moc vážně.

Výrazným motivem filmu jsou pohanské lidové tradice vs. křesťanství. Ke které straně se kloníte vy osobně?

Jsem věřící, takže se kloním ke křesťanství. Ale o to víc mě pohanské zvyky v Hastrmanovi zajímaly. U Katynky Kolářové jsem to ale spíš vnímala jako revoltu a provokaci proti zkostnatělým katolíkům.

A to je další věc, ve které je postava Katynky současná a mně blízká. To mi připomíná demonstrující Gretu Thunberg (šestnáctiletá švédská aktivistka v boji za ochranu klimatu - pozn.). Ta by mohla být Katynkou 21. století.

Mimochodem, ve druhé části knihy Hastrman, která nebyla zfilmovaná, se Katynka probudí ze zamrzlého spánku a stane se z ní aktivistka a členka ekologického hnutí. Tak to docela sedí, no ne?

Záběry z filmu Hastrman.

Lidové písně jsou výrazným prvkem Havelkova filmu.

FOTO: CinemArt

Velkou roli ve filmu hraje příroda, záběry na lesy, louky, pole, rybníky. Jste spíš městský typ, nebo inklinujete právě k přírodě?

Jsem neustále v běhu divadla a mám ráda kulturu, takže osobně si nedokážu představit, že bych žila někde na samotě (i když to taky může být vzrušující). V poslední době se snažím sdílet a podepisovat každou petici, která se týká ochrany přírody a zvířat.

Jak už jsem se zmínila o Gretě Thunberg, už teď je klimatická změna daleko za hranicí „za pět dvanáct“ a je potřeba NĚCO podniknout, jinak se do pár desítek let může zbortit celý ekosystém. Proto téhle šestnáctileté, inteligentní dívce fandím a doufám, že jí vydrží pevná vůle a dotáhne to do konce. V tomto ohledu je druhý díl knihy Hastrman velmi aktuální. Je totiž převážně o ekologickém aktivismu.

Video

Trailer k filmu Hastrman

 

Herci do rolí často čerpají z vlastních zkušeností a zážitků. Je to i váš případ?

Nenapadají mě žádné konkrétní životní zážitky, kterými bych se s Katynkou „propojila“. Bohužel jsem nikdy nebyla zamilovaná do barona a bohudík se mi nikdy neutopil blízký člověk.

Dají se čerpat jednotlivé, dílčí mikro situace ze života. Ty si ale člověk nezapamatuje, uloží se někde v podvědomí a vytanou na vědomí, když je člověk potřebuje v podobě emocí. Ale jinak všechny mé zkušenosti, zážitky a emoce jsem já. Tím chci říct, že cokoliv hraju, čerpám ze sebe.

Vedle herectví se věnujete i zpěvu, působíte v kapele Meteor z Prahy a jako host, jak jsem si našla, také ve skupině Golden Delicious. O sólové dráze jste nepřemýšlela?

Na sólovou dráhu se vrhnu hned zítra! Ukulele mám ve skříni a elektronické bicí v dětském pokoji. A tohle říkám skutečně poprvé!

Ano, kapela „Meteor z Prahy“ vznikla v Divadle Husa na provázku v inscenaci Lásky jedné plavovlásky (režie Vladimír Morávek). A někteří členové kapely Golden Delicious jsou také spojeni s divadlem Husa na provázku. Nejen že v obou kapelách jsou skvělí muzikanti, ale i bezvadní lidé, stejně jako herci v divadle Husa na provázku. To si pak říkám, že mám práci k nezaplacení!! („Což je dvojsmysl,“ směje se herečka.)

Na co byste čtenáře pozvala do divadla?

Od letošního roku máme nové vedení. Anna Davidová jako umělecká šéfka a Martin Sládeček jako hlavní dramaturg. Určitě bych diváky pozvala na představení Hráč podle Dostojevského novely (režie Michal Hába) a Amerika podle Kafkovy novely (režie Michal Dočekal).

To jsou nejvýznamnější inscenace „nového provázku“. Do konce sezony nás čeká ještě jedna premiéra autorské inscenace v režii Dodo Gombára.

Na to všechno vás zvu! Tak přijďte!

Nejaktuálnější články o udělování cen Český lev najdete zde.