Je vám díky zkušenostem z Karlových Varů příprava Českého lva bližší?

Technicky je nám to pochopitelně blízké, ale zásadní odlišností je to, že na Českém lvu pracujete s lidmi a filmy, které přece jen tuzemský divák zná nebo má větší možnost je poznat, případně očekává, čím ho překvapí. To je zároveň plus i minus.

Po pravdě řečeno při práci na Českém lvu na karlovarský festival nijak nemyslíme. Soustředíme se na nový prostor, nové hřiště, kde se bude večer odehrávat.

Jak se tedy do vaší práce promítne pražské Rudolfinum, kde se budou ceny předávat?

Exteriér je excelentní, vzdušný a umožňuje ceremoniál již z venku dobře prezentovat. Dvořákova síň, místo předávání cen, je prostor neméně důstojný, nikoli však jednoduchý. S karlovarským Thermalem má jedno společné: ani jeden sál není primárně určený pro tento druh večera. Thermal je především kino a Dvořákova síň koncertní sál. Vzhledem k tomu, že se za ta léta dokážeme s Thermalem popasovat, věřím, že to dokážeme i v Rudolfinu.

Historie Rudolfina nám nahrává. Bylo sice postaveno jako víceúčelový kulturní dům, ale na dlouhou dobu se proměnilo na poslaneckou sněmovnu Československé republiky.

Ta napjatá atmosféra důležitých prvorepublikových rozhodnutí se, doufejme, promítne do neméně významných rozhodnutí České filmové a televizní akademie o více než pětadevadesát let později.

Choreograf a scénograf Šimon Caban.

Choreograf a scénograf Šimon Caban

FOTO: PRÁVO – Jan Handrejch

Stejná jako ve Varech je i spolupráce s moderátorem Markem Ebenem. Konzultujete spolu podobu večera?

Samozřejmě. Známe se dlouhá léta a asi můžeme říci, že si plně důvěřujeme. A to je jistě také důvod, proč jsme se u této práce společně sešli.

Pro všechny z nás je to mimořádně důležitý večer. Shodli jsme se na základních heslech: nová etapa, nová podoba filmových cen, nový prostor, nový moderátor, nový styl. To vše vedeno snahou o to, aby tvář ceremoniálu byla velice slavnostní, elegantní, důstojná a důvěryhodná.

Jak bude večer pojat po výtvarné stránce?

Vycházíme z genia loci místa, které hodláme s respektem doplnit pro účely slavnostního předávání. Není vyloučeno, že si ani nevšimnete, že tam scénografie je. Ale věříme, že se diváci budou cítit součástí klasické filmové scény.

Na dosavadních předáváních Českých lvů byla největší problémem právě podoba slavnostního večera. Vy jste byl, Michale, spoluautorem scénáře toho loňského. Cítíte se tím nějak svázáni?

Rozhodně ne. Myslím, že v takových případech se vždy zmiňuje jakási tlustá čára...