Na desce Volk jste se inspirovali hymnami některých zemí. Proč jste ji pojali právě takto?

Zajímali jsme se o populární a folkovou kulturu a hledali jsme inspiraci. Myslíme si, že všechny hymny jsou vlastně velmi dobré popové písně. Vycházejí z folkové tradice. Je to krásné spojení popové a folkové kultury.

Podle čeho jste vybírali hymny, které na desku zpracujete?

Rozhodli jsme se zpracovat hymny těch zemí, které stále hrají důležitou roli v mezinárodní politice. A také zemí, které se chovaly a chovají imperialisticky. Podle nás jsou ty země velmi agresívní ve věcech mezinárodní politiky.

Existuje mezi hymnami na desce nějaké pojítko?

Hovoří o podobných věcech, protože všechny vznikly v devatenáctém nebo dvacátém století. Jsou hodně o krvi, půdě, národu. Jsou vlastně docela agresívní, vychvalují národ. Ne všechny, jsou tu jisté rozdíly, ale většina to tak má.

Nemáte obavy, že vaše zpracování státních hymen bude terčem protestů, či dokonce útoků?

Nevadí nám negativní ohlasy. I negativní ohlas může být konstruktivní. Nejsme kapela, která by něco udělala a pak se bála reakce. Lidé reagují záporně, když něco neumí ocenit. Ovšem není důvod, aby vše automaticky hodnotili kladně. Mimoto jsme si z ničeho nedělali legraci. Jen jsme se inspirovali a předkládáme vlastní interpretaci toho, jaké pro nás ty hymny jsou.

V limitované edici vychází CD Volk s vázanou knihou s vašimi akvarelovými malbami a také notové záznamy jednotlivých skladeb. Chcete knihou propagovat ještě svoji další uměleckou aktivitu?

Vlastně jsme v té podobě limitované edice chtěli vydat všechny nahrávky. Chtěli jsme, aby booklet byl daleko bohatší a aby víc sděloval, ale náš label nás přesvědčil, že by to bylo příliš drahé. Nakonec jsme to vydali i jako běžné CD. Náš původní záměr byl realizován pouze v limitované edici.

V listopadu vydáte DVD s názvem Divides States Of America, což je dokument o vaší cestě po USA. Jaké máte z té cesty dojmy?

To uvidíte na DVD. Amerika je hluboce rozdělená. Je tam zmatená situace. Nikdo jí nemůže upřít, že je velmi významná, ale její kultura je velice agresivní, což má negativní dopad na zbytek světa. Samozřejmě to nelze zobecnit a říci, že všechno je špatné, nebo vše je dobré.

Hlásíte se stále k vlně Neue Slowenische Kunst. Jaké má v dnešní době opodstatnění?

NSK vzniklo někdy v roce 1984 a fungovalo asi deset let. V tehdejší atmosféře se vytvořilo významné hnutí, které se mohlo identifikovat s estetikou Laibach. Zaniklo začátkem jedenadvacátého století, kdy se všechny kapely začaly věnovat vlastním projektům a nebyly již tolik v kontaktu. A tak jsme se rozhodli vytvořit NSK state s vlastním územím a deklarací. Ten existuje dodnes. Je založen na principech hnutí Neue Slowenische Kunst, ale nemá členy. Každý se k němu může připojit a hlásit.

Ve své tvorbě jste se také zajímali o totalitní režimy. Ve kterých zemích je podle vás dnes situace nejhorší?

Dnes o tom nepřemýšlím jako o územních záležitostech, jako o politických uzavřených totalitách, jednotlivých totalitních zemích. Spíš se to snažím vidět globálně. Tak například reklama nebo všechen ten konzum, marketing, to je velmi totalitní. Ale hlavně máme totalitu ve svých myslích, ve svých názorech. Myslíme si, že jsme dokonalí, že jsme páni tvorstva, ale naše mysl, vnímání a perspektiva, to vše je velmi omezené.

Je těžké mluvit o totalitě obecně. Například spousta lidí si myslí, že Bush je skoro diktátor. Ale to není pravda, on je jen PR manažer. Dělá promotion. Je PR manažer něčeho většího, než je kterákoli firma. Ale je to jen produkt velmi silné lobby. Dnes už nejsou totalitní režimy jako v minulosti, jako byly stalinistické nebo nacistické. Demokracie je velmi podivný systém, a aby byl efektivní, musí být vlastně hodně totalitní. Člověk se v demokracii snadno ztrácí.