Letos 28. června absolvoval veřejnou zkoušku, o den později jel naostro. Ke spolupráci si přizval polský televizní tým vedený režisérem Jackem Dybowskim, produkce musela na místě splnit mnoho bezpečnostních podmínek, aby se vůbec mohlo hrát, nicméně obě akce se uskutečnily a dopadly dobře. K radosti vždy asi pěti tisícovek diváků, kteří měli to štěstí a sehnali lístky.

Na Nohavicovi bylo patrné, jak velkou důležitost koncertu přikládal. Prozpíval se při něm napříč svým kompletním repertoárem, průvodní slovo zvolil úsporné, vlídné a přitom vyčerpávající, konečnou verzi záznamu zbavil písničky Milionář, již na místě zpíval ve zrychlené verzi, která se moc nepovedla. Nenasadil ani Bláznivou Markétu, kterou druhý den při natáčení naostro dvakrát pokazil.

Vyčistil tedy konečnou verzi k dokonalosti, spolu s tvůrčím týmem vsadili na vizuální složku akce, přirozenou sílu písniček bez příkras a atmosféru v hale. Neměli jinou volbu, Jarek je přece jen "pouze" písničkář. Není famózní zpěvák, instrumentalista je také pouze slušný a angažování polského filmového štábu lze po zhlédnutí výsledku těžko chválit za to, že měl na natáčení jiný pohled (jak Nohavica deklaroval).

Ani on totiž nemohl na DVD překvapit ničím jiným než tím, co písničkář skutečně nabídl. Jenže Nohavica to všechno nakonec vyhrál. Během koncertu v úžasných prostorách stařičké haly se v plné míře (díky sváteční atmosféře více než kdy jindy) odhalila síla jeho výpovědi. Umí napsat píseň, která se vryje pod kůži, hravě ji opatří textem, v němž není ani slovo (ani myšlenka) navíc nebo mimo. Krásně se to poslouchá.

Nohavica dosáhl v našich končinách přesně toho, co Dylan v měřítku světovém. Má kultovní statut, uvědomuje si to, místa pro své koncerty pečlivě vybírá, a že se rozhodl vydat si celou kolekci sám, je výsledkem jeho přirozeného ekonomického myšlení, kdy rozum velí neživit nadnárodní koncerny a další řádku lidí, kteří se na poctivě vydřený výsledek nalepí.

Ostravská hala se bavila. Zpívala, tančila, smála se i plakala. Jistě, atmosféra DVD nabízí originální náladu ořezanou, pouze zprostředkovaně. Být na místě byl větší zážitek, jenže s tím sotva kdo co udělá. Vyrovnají to snad bonusy v podobě kratičkých dokumentů z příprav koncertů a také přidané CD, kratší o dvě skladby, nicméně ve své výpovědi rovněž vyčerpávající.

Jarek Nohavica: Doma (DVD a CD) Jaromír Nohavica, 120 a 73:25