Článek
Na plátně se po deseti letech potkávají herci Keanu Reeves a Sandra Bullocková, kteří se proslavili v Nebezpečné rychlosti. Jejich filmové setkání ale už není nebezpečné ani rychlé. Nejsou už žádnými hrdiny z plakátů pro teenagery, představují osamělé třicátníky, kterým trvá několik let snivého toužení a odříkání, než si konečně padnou do náruče.
Reeves hraje zraněného, nalomeného muže, zatímco Bullocková vypadá jako přestárlá studentka, která se osaměle vrací metrem z práce na svobodárnu. Nutno podotknout, že to mezi nimi jiskří a na nějaký ten polibek byste si dopředu vsadili. Jejich Kate a Alex se seznámí prostřednictvím dopisů, které si začnou naslepo a starosvětsky psát, a celý film se odvíjí jako tichý vnitřní rozhovor ze stránek dopisů. Ale ukáže se, že jejich vznikající lásce stojí v cestě něco více než jen stud, plachost a kilometry.
Oba s překvapením zjistí, že žijí v časovém rozdílu - a to dvou let. Tajemný dům a jeho dopisová schránka nečekaně spojila Kate, žijící v roce 2006, s Alexem, který však žije ještě v roce 2004. Poťouchlý trik scenáristů připomene české Návštěvníky a samozřejmě Einsteinovu teorii relativity. V tomto filmovém hlavolamu jde ale hlavně o to, jestli může zamilovaný Alex svést Kate už v roce 2004, přestože v tu dobu ho ona ještě nezná, anebo jestli počká dva roky na "Kate z roku 2006", která se už díky dopisování zamilovala.
Tedy jestli jejich zastydlá láska všechno překoná. Film je západním remakem korejského filmu Il Mare (2000), který producenti Doug Davison a Roy Lee viděli na festivalu v Pusanu. Najali si k němu mezinárodní obsazení, vedle obou hvězd i argentinského režiséra Alejandra Agrestiho, Christophera Plummera nebo herečku íránského původu Šohreh Agdašluovou, která získala oscarovou nominaci s filmem Dům z písku a mlhy.
Odkazy na Jane Austinovou, lekce z amatérské psychoterapie a sebezpytování toho dlouhého odloučení svědčí o tom, jak moc chtějí autoři mluvit o životě. Milenci na dálku odhalují svoje osudy, narcistně u nich trpí nebo je bolestně chápou. To by samo o sobě bylo hezké, jenže tady se něžně šeptá o lásce, za kterou se skrývá sentiment. Metafora architektury připodobní lidský vztah ke konstrukci domu.
Tenhle Agrestiho filmový Dům u jezera je složitě zkonstruovaný, lze v něm sladce trpět, vzdychat v oblacích a smutně snít, jak to dělají osamělé duše. A pořád se trápit, jestli to všechno toužení a láska mají smysl. Ovšem nelze se dobrat k ničemu jinému než k banálnímu happyendu, ačkoli scenáristické kličky vám zvednou náladu, jsou překvapivé i nečekané.
Dům u jezera USA (2006), 105 min. Režie: Alejandro Agresti, hrají: Keanu Reeves, Sandra Bullocková, Dylan Walsh, Šohreh Agdašluová a Christopher Plummer