Článek
Vaše desky vycházejí s velkými pauzami. Poslední album Song In Red And Gray je staré pět let a to předchozí Nine Objects Of Desire vyšlo v roce 1996. Proč se odstup mezi alby prodlužuje?
Jsem svobodná matka osmileté dcery a její potřeby upřednostňuji.
Jak tvoříte písně? Začínáte hudbou, nebo textem?
Píšu je všemi možnými způsoby, někdy přijde jako první text, jindy hudba. Skládám je a přepisuju celé roky. Je velmi vzácné, když se píseň podaří hned napoprvé. Než ji vůbec napíšu, tak o ní dlouho přemýšlím.
Nakolik jsou vaše texty inspirované vlastní zkušeností?
Tak ze třetiny. Ze třetiny vycházím ze své zkušenosti, ze třetiny z toho, co jsem viděla, a ze třetiny z imaginace.
Inspirují vás také knihy nebo filmy?
Ano, ale ne v současnosti. I když to vlastně není pravda. Mám píseň nazvanou Edith Whartons Figurines o ženách v její době a ženách v naší době a o tom, jak si jsou podobné. (Autorka Věku nevinnosti oceněného v roce 1921 Pulitzerovou cenou žila v letech 1862 - 1937. Pozn. aš)
Co pro vás znamená feminismus?
Feminismus podle mě patří do stejné skupiny s humanismem, lidskými právy a právy dětí a je důležitým úkolem jej dále prosazovat.
V písni Luka oceněné řadou charitativních organizací popisujte zneužívání z pohledu zneužitého dítěte. Proč jste se zaměřila na slabé?
Oni nejsou slabí, oni jen strádají, a to není totéž.
Patříte k vlně folkových zpěvaček, které se prosadily v polovině osmdesátých let. Napadlo vás, proč se jim to povedlo? Cítíte se dnes nějak spojena s dalšími představitelkami této vlny, jako byla Tracy Chapmanová nebo Michelle Shocked?
To je starý příběh. Obchodníci dospěli k závěru, že existuje publikum pro písničkářky, které si píší písně a hrají je na kytary. Tohle byl způsob, jak prodat desky. (Vega s tím má své zkušenosti, firma AM ji dvakrát odmítla, než s ní v roce 1984 podepsala smlouvu. Pozn. aš). Skládám a hraju na kytaru, v tom jsem tedy byla stejná, ale cítím větší podobnost s jinými umělkyněmi, jako byla Chrissie Hyndeová z Pretenders nebo Laurie Andersonová.
Začínala jste ale jako folkařka v newyorské Greenwich Village, stejně jako v 60. letech Bob Dylan. Co pro vás znamenala folková tradice?
Všechny moje desky kombinují folkovou tradici s aktuálními proudy, ať už to byla elektronika, taneční hudba nebo minimalismus. Mám ráda eklektické desky, které přinášejí směs různých prvků.
Čím vás folkoví bardi více inspirovali - hudbou, nebo svými politickými názory?
Více poezií než politikou. Až úspěch skladby Luka mi ukázal, že píseň skutečně může něco změnit, a já si uvědomila, že politické písně jsou někdy zajímavé, jako je tomu u Boba Dylana. I když většinou jsou nudné. Politika je ale součástí světa kolem nás, o němž je podle mě důležité psát.