Článek
Ztratí se tak i značná část vtipného a básnického překladu Martina Hilského. Nicméně, Shakespeare na Hradě má být mimo jiné (nebo především?) zábavnou letní podívanou a Kracikův Othello svým, i pro zahraniční turisty přehledným tvarem, barvitými kostýmy, šermy i hudebním doprovodem tomuto zadání vychází velmi vstříc. Do výkladu postav nevnáší Kracikova režie nic podstatně nového.
Modrooký, snědý a světlovlasý Maur Michala Dlouhého je pro Jagovu intriku snadnou kořistí. Zpočátku mladý, hezký, zamilovaný a vojácky přímočarý, v okamžiku, kdy do duše tohoto impulzívního mladíka zaseje Jago semínko žárlivosti, stane se z něj emocemi ovládaný, nemocný člověk.
Zmítá se po scéně v prudkém záchvatu epileptické žárlivosti, zahlcen zoufalstvím doslova zvrací svou nenávist, v níž se mrknutím oka proměnila jeho láska k Desdemoně. Tu hraje Lucie Vondráčková jako zjevem něžnou, ale chováním zralou dívku, jejíž rozhodnutí se řídí nejen citem, ale i rozumem. Ve chvíli, kdy se rozhoduje pro nejistý život po boku snědého vojevůdce, má ještě pevnou půdu pod nohama, od chvíle Othellovy proměny ji však stále víc ztrácí a propadá se do nejistoty jako člověk, který sice tuší katastrofu, ale nemůže ji vlastní silou odvrátit.
Osou každé inscenace Othella je Jago. Obsazení Oldřicha Navrátila do této role otočilo úhel pohledu z ďábelského padoucha a mistra intriky k šantalovi, jehož zlo je hospodsky ušmudlané, málem dobrácké. Jeho Jago je "malý český šmejd", který osnuje intriku vždy s krytými zády a v teplíčku.
Žvaní o dobré pověsti, ale jsou to jen prázdná slova. Na konci, kdy mu Shakespeare předepisuje hrdé mlčení, tento Jago probodne svou ženu a zbaběle uteče. Vždyť přece "kdo uteče, vyhraje". Z ostatních postav premiérového obsazení upoutala nejvíc praktická a hubatá Emílie Zuzany Slavíkové, ocenění zaslouží pohotový záskok Jaromíra Meduny v roli Brabantia.
Po inscenacích Letních slavností, které přinesly cosi podstatného i do shakespearovské interpretace (Hubův Král Lear, Strniskovo Zkrocení zlé ženy či Rösnerův Macbeth) plní Kracikův Othello především zadání barvité podívané, která chce diváka pobavit. To se jí u méně náročného turistického publika může podařit. Koneckonců Kracik je v žánru hradních "open air" zkušeným režisérem.
William Shakespeare: Othello Překlad Martin Hilský, režie Petr Kracik, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Tomáš Kypta, hudba Jiří Cerha, šerm Karel Basák. Premiéra 21. června 2006 na Pražském hradě