Deseti až dvaceti metrové oltáře z lipového dřeva se na přelomu 15. a 16. století staly ozdobou mnoha chrámů od Krakova až po Ulm a společně na nich pracovali nejlepší řezbáři a sochaři s truhláři a malíři. Do pětisetstránkové knihy bylo vybráno 22 nejdůležitějších památek, kterým jsou věnované samostatné monografické kapitoly. Mezi nimi je i Světský oltář, jenž se od roku 1857 nachází ve farním kostele v Adamově u Brna.

Mistrovské dílo pochází původně z dolnorakouského kláštera ve Zwettlu (v překladu Světlá - odtud název oltáře) a mezi léty 1516 - 1525 jej vytvořilo několik geniálních umělců, mezi nimi i budějovický truhlář Andreas Morgenstern. Světelský opat však v roce 1852 dílo prodal - získal ho kníže Lichtenstein a daroval na Moravu.

Z původního 19 metrového oltářního celku se zachovala jen střední část s vyobrazením smrti a nanebevzetí Panny Marie. Je to zcela úchvatná práce - Kahsnitz nešetří slovy chvály: jde o jeden z nejbravurdnějších řezbářských výkonů 16. století, jehož expresivita a dramatičnost předznamenává velkolepost baroka.

Oltář byl v odborné literatuře často citován, ale jen občas reprodukován. Česky o něm vydal v Odeonu menší monografii Ivo Hlobil v roce 1974. Pro Hirmer však pořídil fotograf Achim Bunz zcela strhující fotografie, které do detailu představují šikovnost a virtuozitu jeho řezbářů. Čtenář má okamžitě chuť vyrazil na Moravu.

Vzhledem k renomé, jaké knihy z Hirmeru mají, je výběr Světelského oltáře do takové publikace obrovskou poctou, ale současně i závazkem. Do Adamova u Brna nyní bude mířit asi nejedno auto či turistický autobus s německou a rakouskou poznávací značkou. Díla jako Stossův oltář v Krakově nebo Pacherův oltář ve St. Wolfgangu zná už skoro každý. Adamov však bude pro všechny obrovským překvapením.