Článek
Na Jasnou páku je však třeba zapomenout. Ambrož se v Divokým srdci zaměřil na rockové písničkářství a dokonce čerpá z ohlasů country. Na albu se objevuje i vlastní úprava písně Tima Hardina If I Were Carpenter, kterou hrával Johnny Cash.
Ale styl na rozdíl od dob Jasné Páky není podstatný, Ambrož si jako správný písničkář bere z každého stylu právě to, co potřebuje a je mu jedno, zda jde o country, v jejímž duchu se nese Houpy Hou, nebo mišíkovský folkrock jako v keltskou hudbou ovlivněném Podívej se s přihrávkami houslí. V Nenech mě stát se zase objevuje kytara v duchu U2, která dává písni drive. Na ten Ambrož nikdy nezapomíná, oplývá jím nejen rychlé Řekni mi proč a Zatraceně ztracenej. I klidnější písně, jako úvodní Neznámý území a Jen pro ten pocit nepostrádají temný spodní proud, který podtrhávají důrazné bicí a hutná basa.
Nejde však jen o hudbu, ta souzní s mimořádně silnými a sebeobnažujícími texty, jedněmi z nejlepších, které Ambrož kdy napsal. Oplývají hořkostí, aniž by však upadaly do bezútěšnosti. Ambrož si sice uvědomuje marnost, ale nevzdává se a pořád bojuje. Vyznění textů umocňuje také drsný, syrový místa až hrdelní Ambrožův zpěv.
I když má Ambrož úplně jinou poetiku a hraje odlišnou hudbu, Pozdní sběr má nejblíž Saharově Matce zebře. A rozhodně není potřeba se obávat, že by snad vinař Ambrož pančoval, ročník 2005 je skutečně z hroznů, jejichž cukernatost má 21 stupňů a více.
Divoký srdce: Pozdní sběr, Indies, 40:52