Zuzana Gabrišová (1978), absolventka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, příležitostná překladatelka, od listopadu 2004 učitelka angličtiny na jedné z brněnských základních škol, se představila zatím dvěma básnickými soubory.

Pod pseudonymem Vojtěch Štětka vydala v roce 2002 v edici Tvary ve čtrnáctideníku Tvar sbírku Dekubity (tímto jménem také podepisovala verše v časopisech Weles, Host a Sedmá generace i v pořadu Mirka Kováříka Zelené peří aj.) a loni jí pod jejím vlastním jménem vyšla v nakladatelství Větrné mlýny sbírka O soli.

Je pro ni charakteristická otevřenost, syrovost, nadhled a často sarkastické pointy, v jejích verších se objevují osamělé ženy, opuštěné děti, nevěsty bez věna, panny bez Krista, opilci beze jména, z podvědomí vystupují terezínské obrazy popravených Židů. Píše poezii plnou bolesti i smíření, nenaplněné lásky i vědomí smrti, působivostí připomínající rané blues, africké lidové písně či zpěvy romských žen.