Článek
Jak jste si užili hraní na Rock for People?
Lunn: Náramně, hlavně díky publiku, které je v České republice skvělé. Mimo jiné jsme zahráli stále ještě poměrně novou písničku You Kill My Cool a potěšilo nás, že na ni lidé hezky reagují. Je to rozverná skladba. Byl to pro nás hezký den i díky příjemnému počasí a dalším skvělým kapelám.
Kdy nová píseň vznikla?
Lunn: Zhruba před rokem a půl. Poslední tři roky jsem studoval a postupně jsem během té doby víc a víc psal. Nyní strávíme část léta ve studiu a pokusíme se písně zpracovat. You Kill My Cool je ta, která staví obvyklý objekt milostné touhy tak trochu na hlavu. Hodně si v ní hraju s jazykem, odkazuju k řecké mytologii a k tomu se dobře bavím.
Co jste studoval?
Lunn: Anglickou literaturu. Bylo to intenzivní období, které mi nakonec velmi pomohlo i s muzikou. Pokaždé, když jsem po škole vzal do ruky kytaru, něco se stalo. Dřív jsem často v době, kdy jsem chtěl skládat nové písně, seděl a nedělo se nic. Kromě toho, že rostla má frustrace. Během studia jsem ale strávil tolik času čtením a psaním esejí, že když jsem začal brnkat na kytaru, vzniklo přirozeně třeba pět písní najednou a můj jediný problém byl je zachytit.
Také jsem si víc než dřív užíval poslech muziky. Na turné je člověk z všudypřítomné hudby občas unavený. Když jsem dřív skládal, také jsem nic moc neposlouchal. Ale během školy jsem si do uší něco pouštěl neustále.
Morgan: Nové písně, které Billy napsal, jsou velmi svěží. Asi proto, že přemýšlel neotřele, mimo zajetá schémata. Studoval Cambridge, což je jedna z nejprestižnějších univerzit, na níž po člověku vyžadují tvrdou práci. Chvíle s hudbou pro něj byly časem volna a svobody.
Do čeho jste se v poslední době ponořili vy, Charlotte a Joshi?
Cooperová: Já studuji osobní rozvoj, ale kromě toho se mi před necelým rokem a půl narodilo dítě.
Lunn: Charlotte se tím nerada chlubí, ale je i skvělá sportovkyně. Běhá například maratony.
Cooperová: To bylo před dítětem. Začala jsem běhat, když jsme nahrávali druhé album.
Morgan: Já hlavně sedím doma v teplácích a koukám na Netflix.
Lunn: To sice tvrdí, ale v podstatě je klasický učenec. Josh je neuvěřitelně sečtělý a v antice se vyzná jako málokdo. Například o Caesarovi ví věci, které skoro nikdo netuší. A zná všechna data důležitých světových událostí. Kdy byla třeba druhá punská válka? Řekni to, budeš vypadat moudře.
Morgan: Ale vůbec ne, zdaleka to není tak cool jako literatura.
Studia a děti jsou tedy příčinou toho, že jste v posledních třech letech polevili?
Lunn: Je to hlavně má chyba. Nevím, jak to cítili ostatní, ale já nastoupil na univerzitu, protože jsem cítil, že potřebuji pauzu. Měli jsme za sebou dvanáct let intenzivního koncertování. Začali jsme v roce 2004 a moc jsme se nezastavili.
Měl jsem z toho trochu strach, ostýchal jsem se kapele říct, že bych rád studoval, ale ukázalo se, že všichni mají vlastní plány. Josh byl ve Francii a trávil víc času s dcerou, Charlotte se narodilo miminko a také se jí hodilo mít čas na rodinu. Nastala správná doba zpomalit.
Ale teď máme hodně nových písní a zase si užíváme, že poskakujeme na pódiu a blázníme jako děti. Nové skladby nahráváme ve vlastním studiu, já je produkuju. Čím dál víc nás baví si všechno dělat sami.
Morgan: Já si až během posledních tří let uvědomil, jak moc miluju bubnování. Myslím, že nám to velmi prospělo.
Uběhlo patnáct let od doby, kdy jste odehráli svůj první koncert na festivalu Glastonbury. Byl to pro vás tehdy skvělý start kariéry. Je to pro vás dodnes nejsilnější vzpomínka na festivalový set, nebo ji další koncerty překonaly?
Lunn: Rozhodně překonaly, protože já si to vůbec nepamatuju. Velmi živě si vybavuji dny, které našemu vystoupení předcházely. Úplně vidím, jak jsme stáli na straně pódia a chystali se na ně vstoupit. Ale potom mám naprosté okno. Znám to jen z fotek. Další vzpomínka je až na to, jak mě manažer po koncertě objal. Byl jsem dojatý. Z koncertu nevím nic.
Cooperová: Já vím, že pršelo. Ale to je na Glastonbury běžné, vizuální vzpomínky jsou spojené s pláštěnkami.
Může se vám hodit na Zboží.cz: