Hlavní obsah

Jakub Siňor z festivalu Mighty Sounds: Vždycky to byl hlavně mejdan

Právo, Jan Šída

Když v roce 2005 založila parta muzikantů festival Mighty Sounds, chtěla se hlavně pobavit a zahrát si. Jenže postupem času zjistila, že akce získává na popularitě a komunita fanoušků ska music, rockabilly či punk rocku se rozrůstá.

Foto: Jan Šída, Právo

Spoluzakladatel Mighty Sounds Jakub Siňor s plakátem letošního ročníku.

Článek

Po přesunutí festivalu z Olší u Tábora na letiště v husitské metropoli v roce 2010 se z něj stala prestižní přehlídka. Přesto si jeho spoluzakladatel, kytarista skupiny Prague Conspiracy, Jakub Siňor, myslí, že se původní idea nevytratila.

Jak vznikl festival Mighty Sounds?

S přáteli z jiných kapel jsme pořádali koncerty nejen domácích, ale i zahraničních skupin. Jednou přišel náš kamarád s tím, že by mohl sehnat od sponzora nějaké peníze na větší festival. Takže začaly přípravy, podařilo se nám najít pěkné místo na louce v Praze-Braníku, ale povodí Vltavy nám to nepovolilo. Za pár let tam byl festival United Islands. Pro festival našeho formátu se v Praze bohužel nenašel vhodný prostor.

Proč jste si vybrali mokrou loučku v Olší u Tábora?

V nouzi jsem zavolal kamarádovi Frantovi Švadlenovi a ten nám nabídl to místo. Měl s ním zkušenosti, protože už tam dělal akci Stádlecký rockový most. V květnu nám bylo řečeno, že peníze od sponzora nebudou. Jenže věci se už daly do pohybu, takže festival proběhl.

Byli jste s jeho průběhem spokojení?

I přes nepřízeň počasí byl první ročník něco, co jsme nečekali. Další tři byly naprosto perfektní, protože nepršelo. Ovšem v roce 2009 přišel opravdu vydatný déšť a akci v podstatě zničil. To nás definitivně přesvědčilo, že musíme na jiné místo.

Myslím si, že kdyby tenkrát nezapršelo, jsme tam do dneška. Naší hlavní ideou totiž nebylo udělat prestižní akci, ale mejdan, který si všichni užijí. To trvá vlastně dodnes, byť na profesionální úrovni.

Kdo vymyslel název Mighty Sounds?

Do nedávna jsem si myslel, že já, ale kamarád Viktor Řehák tvrdí, že on. Takže vlastně nevíme, kdo je jeho autorem. Byl to tehdy především ska festival, a na té scéně se slovo mighty používá ve smyslu mocný či hlasitý. K tomu se přidalo slovo zvuky, aby termín vyjadřoval, že jde o festival hudební.

Zvýšil se se změnou místa počet návštěvníků?

Paradoxní je, že výrazně nestoupl. Stále se v návštěvnosti držíme kolem deseti až dvanácti tisíc lidí, rekord byl patnáct tisíc. Opticky to vypadá, že se festival zvětšil, ale to je tím, že má letiště rozlehlejší plochu. Pro nás je důležité, že má jeho povrch drenáž, takže když zaprší, nebudou se lidi brodit v bahně. Proto také přispíváme na údržbu cest na letiště, aby byly kvalitní a zvládly velký provoz.

Měl od začátku festival v programu většinu zahraničních účinkujících?

Ano, to byl náš záměr. Sedmdesát procent kapel je z ciziny. Pokud bychom sázeli hlavně na domácí, každý rok budou vystupovat ti samí interpreti. Mighty Sounds je žánrový festival, tudíž se snažíme skupiny zvát aspoň s roční pauzou. Zveme ale také účinkující s žánrovými přesahy. Letos to bude například Donny Bennet, což je diskotékový zpěvák z Austrálie, nebo domácí grindcoreoví Gutalax.

Dostáváte nějaké dotace?

Tři sta tisíc korun od ministerstva kultury, čehož si velmi vážíme. Od města Tábor pak dostáváme třicet tisíc korun. Vzhledem k našemu rozpočtu to není mnoho, ale už i v Táboře se zdá, že se situace zlepšuje, a tamní politici si uvědomují, že přínos akce pro cestovní ruch ve městě je velký. V termínu konání Mighty Sounds jsou plné hotely, obchody i restaurace.

Jaký máte vztah s představiteli města?

Dá se říci, že se za dobu konání akce změnil od akceptování toho, že ve městě jsme, po dnešní podporu, která je ale zatím spíše neformální. Myslíme si, že si už tamní politici uvědomili, že i když návštěvníci festivalu nevypadají jako třeba ti na Kryštof kempech, město dostane během tří dnů úplně novou mladou energii.

Stěžoval si někdo na hluk?

S hlukem měl problémy už Planet Festival, který byl na letišti před námi. Na nás si stěžovalo pár lidí. Pokuty za překročení hluku rostly každý rok, poslední byla více než půl milionu. Spojili jsme se s několika dalšími subjekty a lobbovali za změnu zákona, který byl naprosto nesmyslný, neboť za hluk se považovala hlasitost na úrovni mluveného slova. Tak nahlas byl náš festival v místě, kde byl měřen a kde údajně ohrožoval zdraví.

S čím bojujete teď?

Například s EET, protože ten systém nepočítá s hudebními festivaly a krátkodobými akcemi vůbec. Je možné, že kvůli němu skončí mnoho kulturních nebo sportovních akcí, historických přehlídek či trhů. A je zde i zákon o ubytování, který zase nepočítá s tím, že se na pár dní sjedou tisíce lidí na jednom místě a vytvoří stanové městečko.

Je mnoho klacků, které legislativa hází pod nohy festivalovému průmyslu, a nejen jemu. Přitom festivaly přinášejí do státní kasy stovky milionů ročně a stát by tak měl jejich rozvoj podporovat. Bohužel si to páni shora vůbec neuvědomují.

Je nějaká kapela, kterou jste chtěli, ale nikdy se vám jí nepodařilo angažovat? 

Třeba The Hellacopters, Madness nebo The Specials. Jenže ty nezaplatíme. Dát několik milionů za jednu kapelu prostě nemůžeme.

A z českých kapel? Co třeba Kabát? 

Všechny naše skupiny jsme už měli. Co se týče Kabátu, tak ho mám rád, ale nejsme pro něj vhodný festival.

V čem je festival originální?

I když je žánrový, není úzce spjatý s jedním stylem. Spojujeme různé subkultury, proto k nám jezdí lidé třeba až z Austrálie. Nedávno nám psal jeden Brit, že bude mít příští rok svatbu, a chtěli by jet s manželkou na líbánky na Mighty Sounds.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám