Vlastnil jeden z nejimpozantnějších hlasů a jedno z nejupřímnějších srdcí. Byl označován za „krále vysokého C“ nebo také „tenora lidu.“ Ztělesňoval vzácnou kombinaci osobnosti, génia a celebrity a svůj ohromný dar využil k šíření opery jako zábavy pro všechny milovníky hudby.

Dokument Rona Howarda nicméně ukazuje Pavarottiho v novém světle: v intimních záběrech nahlíží za slávu, kterou mu přinesla hudba, a za vřelost jeho charismatu. Zároveň odhaluje obtíže, s nimiž se potýkal v osobním životě. Přibližuje jeho smysl pro humor i touhy, vypráví příběh o tom, jak objevil monumentální velikost svého talentu, zápasil s ní, a nakonec ji ovládl.

Režie filmu se ujal držitel Oscara za Čistou duši Ron Howard, tvůrce filmů jako Apollo 13, Rivalové či Šifra mistra Leonarda, který si k dokumentům o hudebních ikonách „odskočil“ už dvěma předchozími: Beatles: Eight Days a Week – The Touring Years a Made in America ze zákulisí jedinečného hudebního festivalu organizovaného rapperem Jay-Z.

Osudové setkání

Howard nebyl žádným odborníkem na operu, ale s Pavarottim se jednou krátce setkal a byl jím uchvácen. Ostatně koho by nezaujal velikán, jenž si vydobyl jedinečné místo rockové hvězdy mezi operními zpěváky, gigant, který dokázal propojit vysoké umění s popkulturou?

Vystupoval vždy před vyprodaným sálem.

Vystupoval vždy před vyprodaným sálem.

FOTO: Bontonfilm

„Film jsem vnímal jako příležitost prozkoumat Pavarottiho život skrze dosud neviděné záběry a důvěrné rozhovory s ním samotným i se zpěvákovou nejužší rodinou a nejbližšími přáteli,“ říká Howard. „Zjistil jsem, že jedním z Pavarottiho nejambicióznějších cílů bylo rozšířit dosah svého umění tak, aby si operu zamilovalo ještě více lidí.

Znovu a znovu se překonával, ať už jako učitel nebo svými cestami do středu Ameriky a Číny, jejichž obyvatele se silou opery seznamoval. Proto také osobně doufám, že náš dokument na toto úsilí naváže. Luciano miloval hudbu. Miloval lidi. A chtěl přinést krásu hudby tolika lidem po celém světě, kolika jen mohl.“

Howard při přípravě dokumentu použil stejný postup jako třeba u Apolla 13 nebo Rivalů, v nichž vyprávěl příběh Nikiho Laudy a Jamese Hunta: bádání o tématu.

„Necítím se být expertem na žádné z témat, které zpracovávám. Objevuji a snažím se s diváky sdílet, co se dozvídám,“ vysvětluje režisér. „Mám velmi rád postavy a fascinují mě způsoby, jakými jsou zejména velmi úspěšní lidé zkoušeni a stavěni před další výzvy. U Pavarottiho jsem si kladl otázku: kde se vzalo to obrovské umění? Nezakládá se jen na výjimečném hlase, musí vycházet ze srdce! Chtěl jsem se dozvědět vše o tom, jak se Pavarotti v tomto směru rozvíjel a jak se vypořádával s osobními oběťmi, které život oslavovaného umělce přináší.“

Rozhovory s rodinou

Howard a jeho tým pročesali archivy, aby v rozhovorech, které Pavarotti poskytl v televizních pořadech a časopisech, našli co nejzajímavější informace. Pak ještě pořídili třiapadesát nových, zevrubných rozhovorů s Pavarottiho manželkami, rodinnými příslušníky, žáky a pěveckými kolegy z operního i rockového světa. A také s manažery, pořadateli a odborníky na marketing, kteří pomohli přivést operu do míst, kam si do té doby cestu nenašla.

Velký hlas a velké srdce

Velký hlas a velké srdce

FOTO: Bontonfilm

„Zvláště výjimečné mi připadaly rozhovory s rodinou,“ vzpomíná Howard. „Jde o emotivní konverzace a podstoupit je pro ně nebylo snadné. Jsem jim ale vděčný, protože si myslím, že příběhu dodávají spoustu lidskosti. Právě to dělá ze snímku něco víc než jen představení toho, jak skvělým byl Pavarotti zpěvákem. Vypráví příběh velké cesty plné dobrých i špatných chvil, kterou všichni absolvovali.“

Nečekaný objev

Jedním z nejúžasnějších objevů filmu jsou Pavarottiho velmi osobní a dosud nikdy nezveřejněné záběry. Tato videa pocházející z domácích nahrávek uchovávaných jeho rodinou a přáteli obsahují ničím nepřikrášlené záběry muže za oponou.

Dokument začíná jedním z nejpřekvapivějších klipů vůbec. Píše se rok 1995 a nacházíme se v brazilském Manaus, uprostřed husté amazonské džungle. Zde, ve skvostně tajemné malé opeře známé jako Teatro Amazonas, kde jednou vystoupil i Caruso, vidíme Pavarottiho v teplákách, jak zpívá před hrstkou kolemjdoucích. Video natočil flétnista Andrea Griminelli, který tehdy s Pavarottim cestoval, a nikdy nebylo veřejně uvedeno.

Mnoho vzácných videí pochází ze soukromé sbírky Nicoletty Mantovaniové, Pavarottiho ženy v době jeho smrti, matky jejich dcery Alice, a současně ředitelky Pavarottiho muzea v Modeně. Mantovaniová nabídla štábu velkorysou podporu od samého začátku.

Setkání s princeznou Dianou

Setkání s princeznou Dianou

FOTO: Bontonfilm

„Cítila jsem význam toho, aby svět poznal jeho příběh, protože Luciano byl jedním z největších umělců vůbec, ale také měl velké srdce. Připadalo mi důležité se o to podělit,“ vysvětluje Mantovaniová.

„Nicoletta se v podstatě stala osobní kameramankou svého muže,“ říká Howard. „A náhodou to bylo v době, kdy začínaly být dostupné kvalitní videokamery. Čas od času s ním vedla rozhovory, takže ho zachytila v době, kdy se mohl podělit o spoustu moudrosti a nadhledu. A k tomu byl samozřejmě ochotný s ní mluvit způsobem, jakým by s moderátorem ranní talk show nikdy nemluvil. Tyto záběry jsou pro film naprosto zásadní, protože ukazují Pavarottiho hravou stránku, to, jak uměl být okouzlující a praštěný. Všichni, kdo Luciana znali, chtěli, abych pochopil, že byl jen skromným chlapíkem, který se náhodou stal i velkým umělcem. Sám sebe vnímal jako venkovana, který se vypracoval tím, že ze sebe vydával vše – ze své duše i z toho, co do jeho osobnosti otiskl život. Myslím, že tato domácí videa to pomáhají zprostředkovat.“

Může se vám hodit na Zboží.cz: