Článek
Dobře, že tento málo známý scénář z roku 1914 je vedle libreta otištěn v programu, protože je velice zajímavým a inspirativním čtením. Příběh o hypochondrickém Princi, jehož čarodějnice Fata Morgana začaruje k neodbytné touze po třech pomerančích skrývajících tři půvabné princezny, si pohrává s typologií postav komedie dell´arte i poněkud ironickou diskusí o umění.
Tuto cestu však režisér a choreograf Radim Vizváry zavrhl a operu využil k rozehrání akční podívané, jež aktéry ani diváky ani na chvilku nenechá v klidu, vychutnat si výrazově i stylově pestrou Prokofjevovu hudbu. Až se zdá, jako by jí Vizváry příliš nevěřil ani nenaslouchal.
Vrší vedle sebe obrazy bez větší vzájemné provázanosti i logiky. Proč se třeba vše odehrává v soudní síni, proč je Truffaldino Tyrolák plácající se po holínkách a Princ připomíná Michaela Jacksona, ví zřejmě jen on. Do akce neváhal zapojit i skvělé akrobaty z Losers Cirque Company, bohužel v podobě devalvované už jejich nápaditějším využitím v operních inscenacích Z mrtvého domu a Billy Budd.
Největším ziskem nové inscenace tak zůstává Prokofjevova hudba ve výborném nastudování britského dirigenta Christophera Warda, který z partitury s dobře připraveným orchestrem vytěžil zvukovou barvitost a pestrost, dal jí patřičný drajv, dynamiku i vtip. Pochvalu zaslouží i sbor zvládající kromě zpěvu i řadu jevištních akcí. A zvláštní pochvala patří dokonale sehrané a sezpívané skupině sólistů ztvárňujících Podivíny.
Horší je to s obsazením stěžejních sólových rolí. Ve dvojroli Krále i Kuchařky vynikl na druhé premiéře Jan Šťáva, v Truffaldinovi zazářil Josef Moravec, dobrý výkon podaly i Kateřina Jalovcová (Smeraldina), Veronika Hajnová (Clarice) a Jana Sibera (Ninetka).
Martin Šrejma zpíval Prince příjemně a s citem, ale jeho hlas nemá pro tuto roli na velké scéně a s hutným orchestrem patřičný objem. Eva Urbanová v roli Faty Morgany předvedla, že je už dost výrazně za hlasovými možnostmi této role. Problematická byla i ne vždy srozumitelná francouzština u většiny pěvců.
Je dobře, že se Prokofjevova opera vrátila na scénu, škoda jen, že ne v inscenaci, která by co do pěvecké i inscenační úrovně snesla srovnání s evropským standardem.
| Sergej Prokofjev: Láska ke třem pomerančům |
|---|
| Dirigent Christopher Ward, režie a choreografie Radim Vizváry, scéna Boris Kudlička, kostýmy Natalia Kitamikado. Premiéry 16. a 19. května v Národním divadle, Praha. Psáno z druhé premiéry |
Hodnocení: 65%
Může se vám hodit na Firmy.cz: