Hlavní obsah

Spisovatel Bernard Minier: Kundera objevil nové pojetí románu

Právo, František Cinger

Román Sestry, pátý díl série francouzského autora thrillerů Bernarda Miniera s kriminalistou Martinem Servazem, se u nás drží mezi nejprodávanějšími tituly. I proto se autor na víkendovém veletrhu Svět knihy Praha těšil zájmu pražského publika.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bernard Minier, tvůrce kriminalisty Martina Servaze.

Článek

Vaše knihy vycházejí v jedenadvaceti zemích. Jak si tu popularitu vysvětluje?

Nevím. Je pro mě překvapení, že je Servaz mezi čtenáři tak oblíbený. Možná přemýšlejí jako on. Žije v Pyrenejích, na pomezí Francie a Španělska, takže by se nabízelo mít větší popularitu ve španělsky mluvících zemích. On je ale populární i u vás. Možná je to atmosférou ve vaší zemi, kde byl spisovatel prezidentem. To je úžasné, jinde na světě to nenajdete. Vaši čtenáři jsou také vychováni Franzem Kafkou a Milanem Kunderou.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bernard Minier

Kafku jste četl už jako mladík. Čím vás zaujal?

Začal jsem psát ve velmi nízkém věku, bylo mi deset let. Četl jsem nejen Kafku, ale i další autory z jeho doby. Ztotožnil jsem se s ním jako člověk i jako autor. Vnímal jsem jeho frustraci. Také jsem podle jeho vzoru zničil některá svá díla. Když mi pak bylo dvanáct, miloval jsem amerického spisovatele Howarda Lovecrafta, zvlášť jeho sci-fi, a obdivoval jsem Thomase Bernharda.

A co pro vás znamená Milan Kundera?

Kundera ovlivnil vnímání a tvorbu románu. Dokázal oslovit čtenáře i autory v celém světě z hlediska stavby románu, tvůrčího stylu. Ukázal, jak zachytit kouzlo a ducha okamžiku. Pro čtenáře se může zdát jeho román někdy složitý, ale je to dáno mnoha aspekty. Vyprávěním, kladením otázek, myšlením hrdinů. Styl románu je věc komplexní.

Náš Albert Camus vnímal román podobně jako komplexní dílo a jedince coby suverénní subjekt. Dostojevskij se věnoval psychologii, Balzac sociální stránce společnosti. Kundera objevil nové pojetí románového příběhu, projevy člověka jako lidské bytosti. Proto ho miluju.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bernard Minier

Mario Vargas Llosa připomínal Flauberta, který si donekonečna četl věty nahlas, aby mu ladily. Děláte to také tak?

Ne, způsob psaní chápu jinak. Nejvíc mě zajímá příběh hrdinů, přemýšlím spíš o dalších epizodách, než abych se vracel k melodičnosti napsaného. Pro Flauberta, podobně jako pro Nabokova, byl styl důležitý. Mě zajímá příběh, jeho atmosféra.

Myslel jste si, když jste začal se Servazem, že se budete vracet k jeho prvním policejním akcím, jako je to v románu Sestry?

Ne. Neplánoval jsem nic dopředu. Když píšete, příběh se rozvíjí sám. Krok za krokem. Je to jako v životě. V něm také nevíme, co bude zítra.

Co máte na Servazovi nejraději?

Mluvili jsme o Flaubertovi, který řekl: Madam Bovaryová, to jsem já. Se mnou tomu tak není. Nejsem Martin Servaz. Přemýšlel jsem jako autor jednadvacátého století, kdo by to měl být. Je to obyčejný muž, jako mnoho jiných, s rodinnými vazbami. Je to normální muž, kterého byste potkal a ani byste si to neuvědomil. Má charakter dobrého člověka.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám