Článek
Je to úžasný román a potěšilo mě, že Milan Kundera, který rozdává svou práci opravdu po milimetrech, tentokrát souhlasil s natočením tak zásadního románu s podmínkou, že to budu číst já.
Má ješitnost mi tedy velela nabídku přijmout, i když načíst deset hodin a čtyřicet minut těžkého textu pro mě bylo jako zdolat osmitisícovku. A moc mě potěšilo, když mi režisér Radek Bajgar poslal přání k narozeninám s tím, že jsem mu touto audioknihou Kunderu znovu objevil.
Pokud jde o Jakuba a jeho pána, pořád mám doma ten klobouk. Vzal jsem si ho, když jsme v devadesátých letech skončili, přestože vůbec nemám ve zvyku brát si věci na památku. Tohle bylo něco jiného, ten klobouk byl na jevišti od roku 1976. To je krása.
Jiří Bartoška jako Jakub nosil svého pána Karla Heřmánka desetiletí na ramenou. Snímek z Divadla bez zábradlí.
My jsme tehdy věděli, že Jakuba rozhodně nepsal Evald Schorm. Byly v něm věty, které by nikdy nenapsal, to se u velkých talentů pozná. Netušili jsme ale v nejmenším, že to byl Milan Kundera a že díky Evaldově odvaze, s níž se pod to podepsal, se Jakub mohl v Ústí nad Labem hrát. Bylo to tehdy politické divadlo, samozřejmě, věděli jsme přesně, kdy přijde potlesk na otevřené scéně.
Když jsme Jakuba obnovili po osmdesátém devátém, najednou se všechno změnilo a tam, kde jsme čekali aplaus, nepřišel. Naopak byl úplně jinde. Bylo vidět, jak v tom lidé našli zase něco jiného. A když jsme ho pak oprášili ještě v roce 2008, měl jsem radost, jak byli všichni spokojeni, jak je to opravdu pěkné divadlo.
(Autor článku je herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary)
Může se vám hodit na Zboží.cz: