Dánský režisér Bille August: Netočte jako Hollywood

Má na kontě i řadu dalších cen a dnes večer převezme na zakončení 26. ročníku Febiofestu Cenu Kristián za celoživotní přínos kinematografii. Přehlídka, která se od 1. dubna stěhuje v ozvěnách do regionů, už uvedla jeho filmy Pelle dobyvatel, S nejlepšími úmysly, Dům duchů, Tiché srdce a novinku Šťastný to muž.

Za svou čtyřicetiletou kariéru však August netočil jen festivalové filmy. Podílel se například na filmech Mladý Indiana Jones: Příběhy nevinnosti a Mladý Indiana Jones: Amorovy nástrahy. Americké snímky natáčel i v Praze. Nejprve Bídníky s Umou Thurmanovou, Liamem Neesonem a Geoffreym Rushem a pak ještě Mladého Indianu Jonese.

„Bylo fantastické sem v devadesátých letech přijet, byl to skvělý zážitek,“ řekl na včerejší tiskové konferenci novinářům. „Byl jsem tu půl roku, ale to víte, byla to velká hollywoodská produkce, takže jsme ve dne v noci pracovali a na nic jiného moc času nezbylo.“

Bille August patří k mnoha dánským a obecněji skandinávským filmařům, jejichž díla se těší oblibě diváků i kritiky.

Na otázku Práva, čím to podle něj je, že se této části evropské kinematografie už dlouhodobě daří, odpověděl: „V Dánsku nejsme konkurenti, natož nepřátelé. Jsme kolegové, čteme si navzájem scénáře, chodíme si radit do střižny. Je to velmi plodná atmosféra, opravdu si pomáháme. A jde i o to, že je třeba točit opravdu národní filmy, což děláme. To se týká i ostatních kinematografií. Pro mě osobně byly například velkou inspirací filmy Jiřího Menzela a Miloše Formana ze šedesátých let, protože byly ryze české. Když chcete něco natočit, jako se to točí v Hollywoodu, buďte si jisti, že oni to natočí vždycky líp. Je třeba být národní.“

Řeč přišla i na režisérovy názory na nový způsob produkce a distribuce filmů, streamovací společnosti typu Netflix.

„Před dvaceti lety bylo financování filmů, které mě zajímají, tedy příběhů o vztazích, snazší než dnes. Velká studia už ale takové filmy nezajímají, a tak považuji za velmi pozitivní vznik streamovacích firem, u nichž je možné je točit. Jednomu mému kolegovi taková společnost nabídla práci a řekla mu, že se nemusí vůbec nijak omezovat. Měl úplně volnou ruku. Je samozřejmě dobré, když se ty filmy pak objeví nejdřív v kinech a teprve potom se mohou streamovat, ale v každém případě je dobře, že je tady možnost točit filmy podle svých představ,“ řekl režisér.

„Já natočil hodně velmi odlišných filmů včetně akčních a thrillerů, ale zjistil jsem, že nejvíc mě zajímají vztahy. To ostatní mě neobohacuje. Do budoucna chci točit vztahové filmy, protože jenom ze vztahů může vzniknout skutečné drama,“ dodal.

Na Febiofestu August představil mimo jiné novinku Šťastný to muž, kterou natočil podle literární předlohy laureáta Nobelovy ceny za literaturu Henrika Pontoppidana Šťastný Per.

„Četl jsem ten román už dávno, ale nějak ve mně zůstal. A když jsem se k němu po letech vrátil, věděl jsem, že ho chci natočit, že jsem k němu dozrál. Zaujala mě složitost hlavní postavy, protože mi připomněla mé vlastní mládí,“ řekl August a k tématu náboženství a současných diváků s úsměvem poznamenal: „Mladí lidé se dnes o náboženství nezajímají, zajímají je jen jejich telefony.“

Jeho nejbližším plánem je film o Giannim Versacem a jeho sourozencích. „Nebude to ale film o módě na prvním místě. Bude to o rodině a její obrovské pospolitosti,“ uzavřel.