Příběh je orámován nepotřebnými vstupy do současnosti, kde si vnuk povídá s dědou pamětníkem. V minulosti pak sledujeme piloty socialistické armády, kteří milují letadla, ale slouží svému nepříteli, tedy komunistům, na které neustále nadávají.

Přemýšlejí při tom o záhadné smrti starého pána, bývalého pilota britské RAF, který se snažil utéct na Západ a nepravděpodobně havaroval hned po startu. Tuší, že mohlo jít o sabotáž ze strany estébáků, ale důkazy chybějí.

Jiří Dvořák ve filmu Narušitel

Jiří Dvořák ve filmu Narušitel

FOTO: Bontonfilm

Z filmu Narušitel

Z filmu Narušitel

FOTO: Bontonfilm

V příběhu se až příliš často objevují trhliny, nevysvětlené detaily a motivace, což celek činí značně kostrbatým. Filmu se vůbec nedaří udržet atmosféru. Chvíli straší démonickými estébáky, aby najednou nasadil dlouhé záběry letadel a usmívajících se pilotů za doprovodu generického pop-rocku, který působí velice únavně. Jako by snímek chtěl popleteně spojit estetiku reklamy na žvýkačky s atmosférou filmu o Miladě Horákové.

Vedle mizerné hudby Michala Hrůzy je nevyvážený dokonce i samotný zvuk a nesedí spousta historických detailů (sedačky autobusu, oblečení atd.). Ani samotné dialogy nepřekypují přirozeností. Pavel Neškudla, Jiří Dvořák, Petr Kostka, Stanislav Zindulka a Veronika Arichteva sice něco říkají, ale často jen fráze, navíc ne úplně navazující na předchozí dění. Postavy také nepochopitelně zmiňují, že je někdo sleduje, ale pak se chovají, jako by to nevěděly. Závěrečný vleklý vysvětlovací monolog hlavního „záporňáka“ vyznívá až cimrmanovsky.

Celkově Narušitel vypadá jako velké nedorozumění nebo školní cvičení, které mělo předcházet natočení skutečného filmu.

Celkové hodnocení: 35%

Může se vám hodit na Zboží: