Proč se režisér takových výborných komorních dramat, jakými jsou Hon, Komuna nebo Rodinná oslava, najednou pustil do katastrofického filmu, jehož děsivý konec navíc každý dobře zná?

Po zhlédnutí se však všechno vysvětlilo. Vinterberg, zcela v duchu své dosavadní tvorby, totiž rozhodně nenatočil katastrofický film, jaké známe (jsou většinou smyšlené a hlavní hrdina nejen vše přežije, ale ještě mnoho zachrání), ale působivě přiblížil velmi osobní dramata lidí, jichž se tato strašlivá a ve skutečnosti zbytečná katastrofa týkala.

Ve filmu vytvořil atmosféru, v níž si po celou dobu bolestně uvědomujeme, že to opravdu nedopadne dobře, a spolu s lítostí postupně narůstá i vztek na ty, kteří mohli katastrofě zabránit a neudělali to.

S údivem sledujeme už to, jak velení krátce po vyplutí odmítá reagovat na přehřátí torpéda, po prvním i druhém výbuchu, který přežila hrstka námořníků, držíme marně palce pokusům ruských záchranářů, kteří ve svém úsilí prohrávají se zastaralou technikou. A jen nevěřícně kroutíme hlavou, když ruské vedení odmítne norskou i britskou pomoc a své muže raději obětuje, než by přiznalo vlastní nepřipravenost.

Velké drama samozřejmě prožívají k smrti odsouzení, ve stísněném prostoru části ponorky zavření námořníci, jimž s každou další minutou ubývá kyslík, ale stále neztrácejí soudržnost, kterou dali divákům najevo ještě před vyplutím…

Neméně silné, snad ještě působivější drama se však odehrává nahoře, kde jejich rodiny nejprve zoufale vyčkávají alespoň na zprávu, a potom se odhodlají k vlastnímu, byť marnému činu vzbouření proti aroganci, která kašle na ně stejně jako na jejich muže.

V ponorce velí Matthias Schoenaerts v roli Michaila Averina, nahoře se Léa Seydouxová v postavě jeho těhotné manželky Táni jako první pouští do boje s úřady, jejich lhostejností i s otevřeným lhaním. Do boje alespoň za to, aby se příbuzní dozvěděli pravdu o tom, zda vůbec nějaké šance na přežití existují.

Dokáže zvednout z neoprávněné důvěry vůči státu i některé další, zatímco ti starší, přesně tak, jak byli celý život zvyklí, stále jen věří a čekají, až jim někdo shora nějakou zprávu podá.

Francouzka Seydouxová je výtečná, s velkým citem pro svou postavu naprosto přirozená, což je vzhledem k tomu, že hraje Rusku, skutečně mimořádný výkon. Do značné míry se i díky němu postupně stává Táňa hlavní postavou, vzbuzující velmi silné emoce.

I další herecké výkony, k nimž Vinterberg shromáždil výkvět evropského herectví včetně Colina Firthe, Maxe von Sydowa, Michaela Nyqvista či Petera Simonischeka, jsou velmi přesvědčivé. A tak jen jazyková neobratnost, typická pro mnohé evropské koprodukce, (Rusové mluví i v Rusku anglicky) tomuto silnému dramatu poněkud škodí.

Kursk
Belgie/Lucembursko 2018, 117 min. Režie: Thomas Vinterberg, hrají: Matthias Schoenaerts. Léa Seydouxová. Colin Firth, Max von Sydow, Michael Nyqvist a další

Celkové hodnocení 80 % 

Může se vám hodit na Seznamu: