Kolekce Artefuckt byla úspěšná. Jak to prožíváte vy, muzikanti?

Těšíme se z toho, že se daří, ale protože už nám není dvacet, máme toho v muzice dost za sebou a víme, že věci jdou pomalu, tak nás to nijak nevykolejilo. Jsme pořád normální chlapi, kteří se rádi vidí, rádi spolu mluví a smějí se, rádi spolu hrají. Máme nadhled, a přestože nám dělá úspěch obrovskou radost, nezblázníme se z něho.

Už když jsme v roce 2011 vydali třetí album Tmel, cítili jsme, že naše kapela má potenciál. Dali jsme se do práce a šli krůček po krůčku. Možná se může zdát, že to s deskou Artefuckt šlo strmě nahoru, ale ono to šlo postupně.

Proč jste měli dojem, že má Traktor po vydání alba Tmel potenciál?

Všichni v kapele se známe dlouho a dobře, naše hudební cesty se potkávaly ještě předtím, než jsme se sešli v Traktoru. Víme tedy, co od sebe můžeme čekat a dokážeme respektovat jeden druhého. Vydali jsme Tmel, nabídli ho lidem a ohlas byl skvělý. Bylo nám jasné, že když ho přijalo několik stovek lidí, určitě se k nim nabalí další tisíce, jen k nim musíme naši muziku dostat. Soustředili jsme se tedy na propagaci, na koncertní činnost, manažerskou práci a ono to pomalu přinášelo ovoce.

Traktor před pardubickým koncertem v šatně. Zleva Pavel Balko, Karel Ferda, Martin Kapek, Standa Balko a Petr Bartošek.

Traktor před koncertem v šatně. Zleva Pavel Balko, Karel Ferda, Martin Kapek, Standa Balko a Petr Bartošek.

FOTO: Jaroslav Špulák, Právo

Živí vás už dnes kapela?

Přináší nám příjem, ale každý máme ještě jinou práci. Nikdo z nás nechce být závislý jen na jednom příjmu, nota bene z hudby, ve které je to vrtkavé.

Často býváte přirovnáváni ke skupině Kabát. Co si o tom myslíte?

Když nás někdo srovnává s nejúspěšnější českou kapelou, tak nás to těší. Mně osobně to ale vždycky bylo poměrně jedno, protože na to mám svůj názor.

Jaký?

Ve staré tvorbě Traktoru bylo to srovnání na místě, protože tomu tehdejší písně víceméně odpovídaly. Pokud ale jde o naše poslední tři desky, není to tak. Můžeme mít stejné nebo podobné fanoušky, ale jsme přístupem k hudbě, aranžemi i texty někde jinde.

Kdybychom byli stejní jako Kabát, v současné době bychom nebyli tam, kde jsme. Myslím si, že jsme se trefili do díry na scéně. Melodické rockové písně u nás ale dělá mnoho kapel.

Bylo těžké začít připravovat nové album po úspěchu desky Artefuckt?

My si už před lety řekli, že budeme vydávat desky po dvou, nejpozději třech letech. Ta doba nastala, a tak jsme se normálně dali do práce. Opět jsme k ní přistupovali tak, že nahrajeme nejlepší, jakou jsme schopni nahrát. Věděli jsme také, že hudebně neuhneme, protože by to bylo kontraproduktivní a také to nebyl náš záměr. Nekalkulovali jsme a nenechali si nahnat strach z toho, že musíme potvrdit úspěch desky minulé.

Nakonec jsme natočili album, které je trochu jiné. Pro někoho tvrdší, pro jiné náročnější, pro mě výborné. Mimochodem už je zlaté. Prodává se lépe než všechny předcházející. Mohu si tedy myslet, že není blbé, protože když je něco blbé, rychle se to rozkřikne.

Bubeník Traktoru Pavel Balko.

Bubeník Traktoru Pavel Balko.

FOTO: Miroslav Voženílek

Proč jste zvolili název Šachoffnice?

S nápadem použít téma šachové partie přišel náš zpěvák Martin Kapek. Bylo to před rokem, kdy jsme desku začali připravovat. Měl to promyšlené a nás ostatní to dostalo. Jako na povel jsme se rozhodli, že album pojmeme takto. Písnička Šachoffnice je melodicky a námětově nejstarší. Pak začaly vznikat další.

Málokdo to asi hned pozná, ale ta deska je malinko monotematická. Téměř v každé písničce je zmínka o šachové partii, i když to jsou třeba jen náznaky. Chtěli bychom natočit klipy na všech deset písniček, minimálně na osm. Postupně v nich budeme příběh šachové partie prozrazovat a odhalený bude v posledním klipu.

Traktor na albu vyzrál ve více směrech. Má výrazné melodie, byť ne vždy na první poslech, je tvrdší, přesto čitelný, má hutný moderní zvuk a v neposlední řadě je instrumentálně kvalitní. Souhlasíte?

Martin Kapek vždycky říká, že cítí, jak naše kapela zraje tím, že je víc mollová. Už v ní není takové to veselí, které v hudbě hodně způsobují durové tóny. Je v ní víc vážnosti, což je spíš záležitost tónů mollových. Kromě toho se kolem nás moc veselých věcí neděje, a to je v nás.

Bylo to už v písních na předešlých deskách, takže v tom pokračujete.

Na novém albu je to dáno už jen tématem – partií šachu. V první písni se zpívá: jsme vojáci na šachovým poli, na bojišti jménem život... To je obraz dnešního člověka. Některá společenská témata jsou v textech samozřejmě víc skrytá. Myslím si, že není dobré, když textař všechno prozradí rovnou. Lidé by měli mít možnost hledat si v textech skryté věci.

K Martinovi Kapkovi se na této desce jako textař více přidal baskytarista Karel Ferda, který se už v té roli objevil na Artefucktu. Je schopen volit slova tak, aby byla pro Martina v interpretaci komfortní, a Martin jeho texty respektuje a uznává.

Na písničku Božská komedie byly původně dva texty, každý o něčem jiném. Hodně jsme o nich diskutovali, a nakonec se rozhodli. Pro ten Karlův, Martin ho vzal za svůj.

Nádherným finále alba je Horizont. Tak silné stadionové písně se nerodí každý den.

Martin přišel s melodií a textovým tématem, ale celá skladba vznikla až ve studiu. Když jsme ji měli hotovou, cítili jsme, že je silná. Potom jsme dokončili aranže a hráli si se zvukem.

Použili jsme v něm i samply. Původně jich bylo poměrně dost, ale protože jsme věděli, že zvuk musí být více delikátní, protože je to balada, ubírali jsme. Dostali jsme se k tvaru, kdy jsou samply zatvrzené do bigbítu.

V únoru vyrazíte na koncertní turné. Kolik písniček z nové desky na něm zahrajete?

Plánujeme jich představit šest. Ve čtvrtek jsme je začali zkoušet, protože dosud jsme je hráli pouze ve studiu při nahrávání. Uvidíme, jak budou naživo znít, podle toho je vybereme. Žádná z písniček ze Šachoffnice ještě na koncertě nezazněla.

Může se vám hodit na Seznamu: