Režisér David Robert Mitchell si zvolil za hrdinu sympatického, trochu samotářského a finančně zruinovaného třicátníka Sama, který se na rozdíl od všech ostatních v L.A. nesnaží stát hercem. Nepředře se, většinou se jen tak poflakuje na balkóně, pozoruje opalující se dívky a vyřizuje telefony s mámou.

Když se seznámí se sousedkou Sárou, která ho jednou pozve na návštěvu, rád by se s ní sblížil, jenže ona v noci z bytu navždy zmizí i se všemi věcmi. Sam nechápe, co se děje, pátrá všude po městě a s kamarádem diskutuje o tom, jestli existuje velké spiknutí a kdo je záhadný vrah psů. Když zajde na koncert módního zpěváka „Ježíše“, pojme podezření, že v písničkách skrývá tajné podprahové vzkazy.

Město se Mitchellovou optikou stává panoptikem nejpodivnějších týpků - defilují tu bezdomovci, začínající herečky věnující se prostituci, ujetí sběratelé filmových memorabilií, zlí geniální skladatelé, miliardáři a pop hvězdy.

Andrew Garfield

Andrew Garfield

FOTO: Film Europe

Záhada Silver Lake vypadá elegantně, vizuál na jedničku, atmosféru má a Andrew Garfield hraje svého nemotorného hrdinu dobře. Kam zmizela dívka odvedle a kam známý milionář? Je svět plný tajných znamení? A kdo je vlastně autorem hitů Nirvany? Tím vším se bude muset Sam zabývat a brzy se chudák ocitá tváří v tvář své bezmocnosti.

Snímek si utahuje z příznivců spikleneckých teorií i z ambicí lidí v L.A. V dialozích Sama a jeho kamaráda otevírá právě v L.A. extrémně nápadná, ale jinak i obecně platná témata. Mnozí by chtěli být umělci či aspoň udělat něco významného, ale ono to pořád nějak nevychází. Také tajemství a dobrodružství je v současném světě dost málo. Sam touží něco odhalit, jenže není L.A. banální město, kde se většina lidí stará jen o prachy?

Režisér diváka znejišťuje, pohrává si s hranicí reality a snů, v zásadě je ale mnohem srozumitelnější než třeba Lynch. Pořád jde o příběhový film, téměř detektivku, která je současně poměrně legrační postmoderní hříčkou, plnou odkazů na americké filmy z 50. a 60. let (někdy jsou odkazy až příliš okaté, za všechny uveďme holky stojící u náhrobku s nápisem Hitchcock). Vedle nich režisér tematizuje počítačové hry a hlavně pop music, ze které si pořádně střílí, když likviduje svatozář popových legend. Celkově žádné zásadní dílo, ale proč se nepobavit.

Celkové hodnocení: 70%