Již 26. října vyrazila kapela v Ústí nad Orlicí na koncertní turné, které vyvrcholí 15. prosince v Brně, kde očekává až pět tisíc diváků. Na otázky odpověděli zpěvák a baskytarista Kuba Ryba a kytarista Petr Lebeda.

Tak pestrou kolekci písniček, jaká je na cédéčku Pořád nás to baví, Rybičky 48 ještě nevydaly. Odpovídá to původnímu záměru?

Ryba: Původně jsme chtěli vydat cédéčko nazvané Best Fuck Off, na kterém budou singly z posledních tří let plus nová písnička Lék na duši ženy, kterou jsme vydali s klipem minulý týden. Klasické best of album bychom rádi připravili až v roce 2022, kdy oslavíme dvacet let.

Druhá deska vznikla ve chvíli, kdy jsme si uvědomili, že vydat jen zveřejněné singly a jednu novinku je chabé a my máme dost nápadů na nové skladby. Řekli jsme si, že když už máme pohromadě písničky, mezi nimiž je hodně singlovek a byly posluchačsky úspěšné, nebudeme na druhém albu řešit singly, ale uděláme si vzájemně prostor. Dohodli jsme se, že si každý z nás napíše písničku, a pokud bude chtít, rovnou si ji i nazpívá.

Rybičky 48

Rybičky 48

FOTO: archív kapely

Opravdu pro ty nové skladby neexistovalo žádné omezení?

Ryba: Nestalo se, že by někdo nějakou přinesl a ostatní mu řekli, že ji nebudou hrát. A upřímně řečeno, žádná taková, o které by si někteří v kapele mysleli, že se nepovedla, ani nevznikla.

Odlišnosti v rukopisu členů kapely se projevily, že?

Ryba: Zcela určitě. Třeba bubeník Ondra Štorek si napsal písničku pro synka. Jmenuje se Budíček pro Barnabáše a myslím si, že se bude líbit všem dětem. Kytarista Michal Brener přinesl reggae Eva a písničku s anglickým textem Four Days. Rybičky 48 zpívají normálně česky, on ale chtěl mít ale tu svou v angličtině a nikdo z nás proti tomu nic nenamítal. Je v ní vliv amerických osmdesátkových a devadesátkových rockových kapel. Petr a já máme na desce spíš rockovější věci.

Lebeda: Měli jsme všichni úplně volné ruce, proto se ta druhá deska také jmenuje Pořád nás to baví. Byla to zábava. Vůbec jsme se nestresovali tím, že by bylo dobré, kdyby ty písničky byly hity. Pokud se z některé stane, bude to bonus.

Ryba: Řekli jsme si, že od každého člena kapely budou na desce maximálně tři písně. Někdo tam má dvě, někdo tři, zkrátka jsme i v tomhle byli svobodní. Myslím si, že deset písniček, které nakonec na albu jsou, je ideální počet.

Rybičky 48

Rybičky 48

FOTO: archív kapely

Vnímáte to jako regulérní desku?

Ryba: Určitě. Všechny skladby aranžovala a natáčela celá kapela. Podle mě je to dokonce nejpravdivější deska Rybiček 48 jako celku. Obvykle jsem většinu písniček skládal já, takže to v minulosti byly především mé výpovědi. Teď jsou to výpovědi všech.

Byl jste si jako většinový autor vždy jistý tím, co jste napsal a pak s kapelou natočil?

Ryba: Při natáčení každého alba mi vždycky dělal potíže zpěv. Petr Lebeda ale naštěstí kupuje do svého nahrávacího studia, v němž naše desky vznikají, stále nové věci, a díky tomu mám pocit, že na albech zpívám líp a líp. A kromě toho si obecně myslím, že kdo má dojem, že je pevný v kramflecích, je ve skutečnosti na cestě do pekla.

Na albu je písnička Na první dojem, ve které je patrná nespokojenost s tím, jak vypadá naše politická elita. Je dost naštvaná.

Ryba: To určitě ano, ale jak říkám, na téhle desce jsme si nedělali žádná omezení. Je to má písnička a nastal čas, kdy musela vzniknout. V minulosti jsme nechtěli muziku a politiku spojovat. Rád na sociálních sítích odkryju své názory, ale do hudby Rybiček 48 jsem to netahal.

Motivací mi byla skladba Neděkujem, vypadněte od skupiny Wanastowi Vjecy z roku 2000. Vyšla v době, kdy byla česká politická scéna prohnilá a kluci z Wanastowek měli potřebu se k tomu vyjádřit. Velmi se mě tenkrát dotkla. A teď jsem došel i já k rozhodnutí se v rámci volnosti našeho nového alba vyjádřit k politice.

Zpívám v té písni, že nemám rád prezidenta ani premiéra. Nejsou jmenovaní, ale všem je jasné, koho myslím. Neměl jsem v lásce ani bývalé premiéry a bývalého prezidenta. Byl bych hrozně rád, kdyby na mladé i starší posluchače ta písnička zafungovala tak, jako před lety zafungovala Neděkujem, vypadněte na mě.

Politika je součástí našich životů, a když tahle písnička vyvolá určité uvědomění si toho alespoň v jednom posluchači, budu mít splněno.

Rybičky 48

Rybičky 48

FOTO: archív kapely

Budou ještě nějaké další politické skladby?

Ryba: Nebudou, do politiky se s Rybičkami 48 motat nebudeme. Leda bychom zase za čas měli pocit, že je znovu třeba do něčeho píchnout nebo cosi oznámit.

Vy osobně se budete na sociálních sítích dál k politice vyjadřovat?

Ryba: Budu se vyjadřovat, když budu mít tu potřebu. Jsem ve věku, kdy chci brát občanský život do svých rukou a trochu se mu věnovat. Možná je to z mé strany pořád mladická nerozvážnost a za deset let budu zticha, ale teď to pnutí mám. Nechci to však propojovat s kapelou. A nemám žádnou oblíbenou politickou stranu a neplánuju ani žádnou založit.

Diskutujete v kapele o politice?

Lebeda: Diskutujeme, ale pokud jde třeba o mě, nejsem tak radikální jako Kuba. Obvykle spíše čekám, co se ze situace vyvine, a snažím se na ni dívat ze všech možných úhlů pohledu. Teprve potom k ní zaujmu postoj. Na současného prezidenta a premiéra máme v našem týmu, čímž myslím i lidi kolem kapely, stejný názor. Oba nám pijí krev. Víme ale, že je spravedlnost dožene, vždycky to tak je.

V kapele samozřejmě nediskutujeme jenom o politice a hudbě. Máme různé názory na to, co se děje kolem nás, a máme se pořád o čem bavit.

V písničce Retro vadžajna zpívá Kuko ze slovenské kapely Horkýže Slíže?

Ryba: Ne. Prezentujeme to tak, že je to Lojzo Vošoust, což je bratranec Jimiho Vošousta, který s námi zpíval v písničce Léto. Ať si to každý přebere sám.

Ta písnička je má a byla psána jako společná pro Rybičky 48 a Horkýže Slíže. Mám souseda, který chodí krmit slepice a křičí na ně: Náá nanananana. Kadence jeho pokřiku mě inspirovala k napsání písně, která v důsledku měla charakter, jako by ji složili Horkýže Slíže. Spojil jsem se s nimi, a oni odpověděli, že by s námi skladbu rádi nahráli, ale že se teď věnují propagaci vlastní desky a šli by do toho tak za rok. My však spěchali, a tak jsme si zpěváka Kuka sehnali sami. Samozřejmě v naprosto přátelském duchu, protože máme Horkýže Slíže rádi.

Lebeda: Na konci té skladby je skrytý jeden slovní vtípek.

Rybičky 48

Rybičky 48

FOTO: archív kapely

Minulý týden jste zveřejnili klip k písničce Lék na duši ženy, ve které Kuba Ryba požádal o ruku svou přítelkyni Dominiku. Jaký je příběh toho videoklipu?

Ryba: Písničku Lék na duši ženy jsem napsal pro svou přítelkyni a od začátku jsem věděl, že ji chci požádat o ruku. Kdysi nám šaman na Bali řekl, že to smím udělat, až jí bude pětadvacet let. Nechtěl jsem ztratit ani den, a tak se klip točil v den jejích dvacátých pátých narozenin.

Protože jsme vše dělali v utajení, věděla Domča, že v klipu bude hrát, ale netušila, že ji požádám na konci o ruku. Vše se muselo několikrát zkoušet do onoho zlomového momentu, a nakonec se to prostě muselo povést.

Chci poděkovat kapele a týmu, že do toho šly a vše udržely v tajnosti. A kdy bude svatba? Máme rádi léto, takže myslím, že léto 2019 to jistí.