Vědecké experimenty čínských vědců, kteří chtějí po době kulturní revoluce konkurovat sovětské a americké vědě, základ tématu první části, využil dnes už světově proslulý tvůrce k eposu o řadu staletí, ba světelných let trvajícím boji pozemského života o přežití. Souboj s Trisolarany přicházejícími z Vesmíru a kolonizujícími Zemi proměnil v dějově bohatý příběh plný nových vědeckých experimentů umožňujících zakládat desítky měst nejen ve Slunečné galaxii. Přitom každá nová mezihvězdná civilizace musí předpokládat, že jakákoli jiná je latentní existenciální hrozbou.

Liou Cch’-sin, absolvent Severočínské univerzity ochrany vody a elektrické energie, má bezbřehou fantazii, zvláště s ohledem na dosud netušené vynálezy a technologie umožňující hibernaci lidí, ale i převratné technické objevy. Nebýt hibernace, nemohli by v závěrečném dílu, který by svými pěti částmi sám vydal na trilogii, žít a bojovat Ccheng Sin, letecká inženýrka z jednadvacátého století, a její bývalý kolega a kdysi ochránce Země Luo Ťi.

Posun žánru

Velký rozsah příběhu, od dobytí Konstantinopole Osmany po vznik vesmírných měst, ukazuje základní lidské sny a obavy. Není divu, že je Liou Cch’-sin považován za typického představitele hard sci-fi stavějící na vlivu „tvrdých“ přírodních věd. Fantazie netušeného vědeckého rozvoje je však pro něho důležitější než vývoj postav.

Epos lze vnímat jako další posun možností žánru, kdysi dávno spojeného s fantazií Julese Verna, a varování týkající se samotné existence člověka. Není divu, že nakladatel chystá na leden 2019 další vydání tohoto dílu i že společnost Amazon koupila práva na seriálovou adaptaci za jednu miliardu dolarů, což je více než 22 miliard Kč.