Článek
„Ohromně věřím českému designu, má tady vážně co říct. Je atraktivní a kvalitní, stejně jako býval dřív. Ale bylo těžké ho tady prosadit. A než abychom dělali kompromisy s nějakou nevýznamnou galerií, tak jsme se rozhodli, že to naservírujeme lidem přímo pod nos,” vysvětlila koncepci výstavy Jitka Pánek-Jurková, ředitelka bruselského Českého centra.
Brusel jako město, v jehož uličkách lidé rádi chodí pěšky či jezdí na kole, se pro podobnou prezentaci designových výrobků podle ní hodí. S Bruselem má český design i historickou souvislost, Československo se zde s vysokou kvalitou představilo na výstavě Expo v roce 1958. „Máme tu figurky v bruselském stylu. Umístili jsme je do výlohy pohřebního ústavu. S nimi byla úplně fantastická spolupráce,” popsala Pánek-Jurková. Porcelánovým postavičkám Jitky Forejtové v této výloze dělá společnost kubistická porcelánová krabička Pavla Janáka.
Fakt, že celá výstava je koncipována jako podzimní procházka po městě, se velmi líbí historičce designu Ivě Knoblochové. „Předměty tak žijou v městském parteru, kam vlastně patří. Designové předměty patří do výlohy, která je takovým zvláštním místem - něco mezi ulicí a soukromým intimním prostorem. Myslím, že jim to tam ohromně sluší,” poznamenala odbornice.
Nábytek i nafukovací zvířátka
Základem expozice je práce odborníků z pražského Uměleckoprůmyslového muzea, kteří po sedm let zpracovávali dějiny designu v českých zemích ve 20. století. Výsledkem jejich snažení byla nejen rozsáhlá kniha, ale už v roce 2015 také úvaha, že věc by stála za putovní výstavu v zahraničí. „V roce 2018 se projekt hodil Českým centrům ke stoletému výročí Československa. Také proto, že - řekla bych - stoupá zájem publika v Evropě o design obecně,” míní Knoblochová.
Vystavené výrobky jsou v některých případech replikami, například právě favorit z turecké kavárny je moderním výrobkem. V kopiích je vystavován třeba také kubistický nábytek, jehož originální kusy jsou ceněnými sběratelskými předměty. Zaujmou ale i známá „klasická” jasně oranžová dětská tatrovka z plastu, ceněná barevná nafukovací zvířátka Libuše Niklové nebo váza-holínka Maxima Velčovského, umístněná ve výloze květinářství, jehož majitel je ve čtvrti známý tím, že svým květinám zpívá.
„Myslím, že městu, kde je ohromná kolekce surrealistického malíře (René) Magrittea, tahle absurdita ohromně svědčí. Vznikají nečekaná setkání, která za tou výlohou vzbudí pozornost,” uzavřela Knoblochová.