Vztah k věcem ze šedesátých let určil fakt, že jste s nimi vyrůstal?

Lze to tak říci, ovšem lidé ze starší generace tyto věci často nesnášeli, protože byli nuceni s nimi žít. Má generace osmdesátých let je už bere jinak, jako zajímavé artefakty. Sbírám striktně věci zmíněné doby, ale mám v kolekci i předměty vyrobené mnohem později, ovšem návrh designu pochází z šedesátých let.

Odkdy jste začal tyto předměty sbírat?

Ty věci si samy řekly, že bych se na ně měl dívat jako na umělecké dílo. Pro mě to začalo být zajímavé někdy v devadesátých letech, kdy se daly sehnat v bazarech či charitách za minimum peněz. Má kolekce vznikala zhruba patnáct let.

Co vás zajímá nejvíce?

Jednoznačně porcelán, se kterým jsem začínal. Jde o špičkové výrobky té doby. Pak přišly na řadu hračky, domácí elektrospotřebiče, knihy, plakáty a nakonec nábytek. Všechno jsou to sériové výrobky. Na výstavě mám asi deset procent své sbírky.

Co je ve vaší sbírce nejzajímavější?

Určitě porcelánové servisy vzniklé těsně po bruselském Expu podle návrhů Jaroslava Ježka. Jde o jemný a zároveň tvarové náročný porcelán, který se dnes velmi těžko shání.

Je získávání retro věcí finančně náročné?

Na rozdíl od Polska, kde je retro nyní v módě, a tudíž drahé, lze získat kvalitní věci za slušnou cenu. Donedávna se dala kvalitní kolekce vybudovat za studentské peníze. Ovšem zájem ve světě o tuto dobu roste, a také proto je naše výstava putovní. Z Prahy se přesune dále do Milána, Sofie, Vídně a bude dál putovat po Evropě.