Sytější je už její zvuk, jenž snese srovnání s nahrávkami současných proslulých písničkářů, jakými jsou třeba Ed Sheeran nebo George Ezra. Thom Artway na ní nově používá elektroniku, ale činí tak s rozvahou a záměrem, aby zvuk písní povýšila, nikoli bezpohlavně ozdobila.

Album je přitom pořád muzikantské, přesněji skupinové s několika překvapeními. V duetu Chasing The Wires, v němž se hlas Thoma Artwaye nádherně spojil s hlasem zpěvačky Lenny, zní cello, v This Light čistá akustická kytara a piano, v High Above The Trees a závěrečné povedené baladě To B., ve které zpívá Kateřina Gbelcová, zase dechové nástroje.

Obal alba Thoma Artwaye.

Obal alba Thoma Artwaye.

FOTO: Warner Music

S ohledem na prvotní strukturu písniček si přitom lze každou z nich zahrát na kytaru a vrátit jí tak přirozenou syrovost. Thom Artway a jeho kolegové jen smysluplně pracovali s produkcí, s tím, jaký zvukový háv jim lze navléknout, aby se rozzářily.

Na debutovém albu byl písničkář v povětšině pomalých skladbách ztělesněním melancholie a na tom druhém by jím vlastně také mohl být. Many Partings, This Light, A Daughter’s Drawing nebo To B. jsou toho dokladem. Je z nich patrné, jak moc se v takové interpretační i autorské poloze Thomu Artwayovi líbí. Naštěstí to ale zkusil i jinak.

Tři skladby v úvodu alba jsou na první poslech veselejší, byť se v nich také zrovna probírá téma vztahů, a hříčka Plain, duet Chasing The Wires, Sleeping Next To You nebo High Above The Trees jako by zvukem cílily na větší sály, než jsou tradiční kluby.

Těžko však Thom Artwaye podezřívat z toho, že je to megalomanský záměr. Spíše to vyplynulo ze způsobu, jakým písně tvoří a jak silný se v tom právě cítí.

A tak vznikla deska, na níž potvrdil, že úspěch debutu nebyl náhodný. Vytvořil melodicky nápadité, osobité a přitom vyrovnané skladby, interpretačně vyrostl a navíc se postavil smutku, který definoval první desku.

Thom Artway: All I Know
Warner Music, 40:24

Hodnocení: 85 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: