Článek
Veškerá díla umístěná ve výstavním interiéru představují výběr toho nejlepšího a nejreprezentativnějšího, co v oblasti naší moderní grafické tvorby vzniklo. Autoři expozice dali vedle sebe práce různých stylů i různých výtvarných technik proto, aby bylo možné porovnat odlišné přístupy k tvorbě.
Právě grafika totiž umožňuje autorům vymýšlet vlastní osobité mikrosvěty, vzájemně je prolínat a navíc ještě pábitelsky fabulovat. Osamělost může být díky Suchánkově litografii posmutněle i aristokraticky krásná, život s Olinou se stává na Kaskově linorytu doslova rájem a sen o červeném čtverci se transformuje díky Suchého litografické imaginaci erotickou touhou po dívce ve šviháckém klobouku a kulatých lennonkách.
Ivo Křen bloudí v surreálných krajinách (Nad vodopádem).
Prostřednictvím Strouhalova vhledu do ateliéru s nahými poloskrytými modelkami je možné objevovat jejich smyslné křivky, Antonová představuje svou nevěstu coby bleděmodrou kubistickou i erotickou bohyni a Hamplova slečna Závist ukazuje nejen své nahé tělo, ale především latentní negativní vlastnost.
Do světa zjevení svatého Jana lze sestoupit díky představivosti Borise Jirků a smrtce pádící na ohnivém koni vstříc nekonečnému chřtánu pekelné nicoty. Palečkův modrý sen je nejen snem krásné dívky, jež má do vlasů vpletené zlaté ptáky, zázračné květiny i houslového čaroděje, ale také určitou vizuální katarzi.
Jestliže si Sdružení českých umělců a grafiků Hollar při svém vzniku před stoletím vytklo úkol dostat grafickou tvorbu na stejnou úroveň jako ostatní umělecké disciplíny, probíhající výstava je důkazem, že ho už dávno splnilo.