Slavnostního zahájení na sluncem rozpáleném náměstí před Jiráskovým divadlem se zúčastnili zástupci města v čele se starostkou Hanou Nedvědovou i další čestní hosté. K těm tradičním patří po léta politik a dramatik Milan Uhde, který si letos pro svou zdravici zvolil příměr ze Shakespearova Hamleta o manipulaci lidskou jedinečností a nemožnosti hrát na člověka jako na flétnu. „Můžou způsobit, že budeme skřípat zuby, ale hrát na nás nedokážou,“ parafrázoval Uhde Hamletova slova.

Poslanec Pavel Bělobrádek ocenil tradici nejstaršího festivalu amatérského divadla a popřál mu hodně zdaru, první náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Martin Červíček přislíbil festivalu podporu kraje i pro další ročníky.

Jiráskův Hronov získal v loňském roce významné ocenění. Na kongresu Mezinárodní nevládní organizace amatérského divadla AITA – IATA v Monaku byl zařazen mezi sedm nejprestižnějších festivalů amatérského divadla na světě.

Divadelní maratón zahájil už v předvečer festivalu soubor Jiráskova divadla Hronov inscenací Sen noci svatojánské. Předvedl tradiční, ve svém výrazu spíše konzervativní podobu ochotnického divadla. Shakespearovu hru pojal jako pohádkový sen podmalovaný lyrizující hudbou s komediálně rozehrávanými řemeslnickými scénami. Zcela zaplněné hlediště Jiráskova divadla přijalo inscenaci se srdečným aplausem.

Rostislav Hejcman (Oberon) a Lucie Peterková (Puk) v hronovské inscenaci Snu noci svatojánské.

Rostislav Hejcman (Oberon) a Lucie Peterková (Puk) v hronovské inscenaci Snu noci svatojánské.

FOTO: Ivo Mičkal

Ze sobotního programu zaujala inscenace souboru Zpátečníci ZUŠ Štítného z Prahy autorskou adaptací prózy Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch pod názvem Gerta S. hranou s velkým zaujetím i nasazením všech čtrnácti mladých herců.

Osm statečných karlovarského Divadla Dagmar, rovněž autorská scénická kompozice inspirovaná knihou Natalie Gorbaněvské Poledne a řadou dochovaných dokumentů, přibližuje osudy osmi demonstrantů proti okupaci ČSSR v srpnu 1968 na moskevském Rudém náměstí, kteří za svou odvahu zaplatili tvrdým postihem ze strany sovětské moci.

Obě inscenace zpochybnily častá tvrzení o tom, že dnešní mladé lidi příliš nezajímá minulost jejich vlasti. Byly vskutku neformálním příspěvkem k jubilejnímu roku vzniku Československé republiky.