Hlavní obsah

Česká verze kultovní japonské komiksové ságy Ghost In The Shell je kompletní

Právo, Jindřich Göth

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na tuzemskou verzi klasické kyberpunkové komiksové série Ghost In The Shell scenáristy a výtvarníka Shirow Masamuneho čekali čeští nadšenci dlouho. Zatímco další zásadní žánrová díla byla k mání, hlad po tomto žánrovém klenotu ukojilo vydavatelství Crew teprve loni v květnu vydáním prvních dvou dílů Ghost In The Shell a Ghost In The Shell 2: Man Machine Interface.

Foto: ČTK

Podle komiksu Ghost In The Shell byl v roce 2016 natočen film se Scarlett Johanssonovou v hlavní roli.

Článek

Aktuálně je k mání i třetí díl s číslovkou 1.5 a podtitulem Human Error Processor. Dějově zapadá mezi první a druhý díl – proto je řeč o „první a půlté části“, a obsahuje čtyři samostatné příběhy plné akce, dechberoucích vizuálních nápadů a autorova typického smyslu pro humor. I zde je hlavním tématem propojení lidského organismu s počítačem a umělou inteligencí. V případě Ghost In The Shell hovoříme o svébytném literárním žánru zvaném kyberpunk, což je odnož sci-fi, kterou v osmdesátých letech minulého století definovali autoři jako William Gibson nebo Bruce Sterling.

Zjednodušeně řečeno jde o cosi na způsob románu noir ve futuristických kulisách. Přetechnizovaná společnost, v níž jsou běžné implantáty v mozku, drogy a brouzdání kyberprostorem. Z kyberpunkové estetiky mocně čerpali například režiséři Andy a Larry Wachowští (dnes Lana a Lilly Wachowské) při tvorbě filmové trilogie Matrix.

Ghost In The Shell patří společně s románem Neuromancer zmíněného Williama Gibsona mezi absolutní klasiku žánru. Důvod, proč si čeští čtenáři na jeho českou verzi – ve vynikajícím překladu Anny Křivánkové – museli počkat tak dlouho, je kromě jiného i ten, že v tomto případě šlo ze strany českého vydavatele bez nadsázky o vysokou školu diplomacie.

Dvacetileté úsilí

Shirow Masamune je pro Japonce čímsi na způsob národního pokladu a vydat jeho dílo v jiném jazyce není tak snadné jako v případě jiných cizojazyčných komiksů.

„V případě amerických komiksů můžete prostě oslovit nakladatelství DC, požádat třeba o Kameňák od Alana Moora nebo o Návrat temného rytíře z pera Franka Millera, tedy o jejich nejslavnější věci, u Japonců je tomu dost jinak,“ vysvětluje Jiří Pavlovský z vydavatelství Crew (čti Krev, pozn. red.).

Foto: archív Crew

Stylizovaná kresba a strhující akce. Ghost In The Shell je typickou ukázkou japonského komiksu.

„Už samo navázání kontaktů představuje léta jednání plná výměny zdvořilostí, a i když se to povede, nemáte zdaleka vyhráno. Věci jako Ghost In The Shell se nedávají hned, ty si musí člověk zasloužit. Takže až když jsme se ukázali jako solidní partneři, mohli jsme s vydavatelstvím Kodansha jednal o tomto titulu. Samozřejmě s tím musel souhlasit i samotný pan Shirow,“ dodává.

O Ghost In The Shell usilovali v Crwi dvacet let, a když se konečně podařilo, bylo nutné s touto komiksovou sérií zacházet nanejvýš opatrně a plně respektovat všechna přání majitelů práv.

„Ke knize jsme dostali podrobný rozpis toho, co se smí předělávat a co ne. Tabu byly například původní zvukové efekty, tudíž jsme se museli uchýlit k připisování českého překladu k originálním zvukům,“ vysvětluje Jiří Pavlovský.

Kromě toho se u českého překladu nesměl použít český přepis autorova jména, který by zněl Masamune Širó, ale bylo nutné jej zachovat v anglické podobě. A doslova posvátné byly podle Pavlovského autorovy poznámky pod čarou.

„Jelikož byly psané jeho rukou, nesměly se tyto vysvětlivky nahrazovat českými, ale musely zůstat v japonštině a teprve vedle nich jsme mohli použít český překlad,“ říká Pavlovský.

Právě adekvátní převod do češtiny pak podle něj představoval vůbec největší oříšek. „Shirow Masamune je neskutečně technický člověk, jeho text je kyberpunk se vším všudy, tedy i s důrazem na moderní technologie, podrobnými úvahami o jejich fungování a k tomu všemu tam jsou ještě narážky na politiku, což od překladatele vyžaduje opravdu všeobecný přehled,“ dodává.

Mnoho podnětů k úvahám

Výsledek nicméně stojí za to. Ghost In The Shell je v prvním plánu nadupanou akční jízdou, v plánu druhém pak filozofickým zamyšlením nad vztahem člověka a stroje a dalšími věcmi. Podnětů k úvahám nabízí tahle třídílná série opravdu mnoho.

Ghost In The Shell je pojem nejen v komiksovém světě, ale i ve filmovém. Tato manga, což je označení pro japonský komiks, inspirovala japonského režiséra Mamoru Ošiiho k natočení dvou vynikajících animovaných snímků Ghost In The Shell (1995) a Ghost In The Shell 2: Innocence (2004), které plně akceptují a po svém rozvádějí mnohovrstevnatost literární předlohy.

Kromě nich existuje ještě rovněž animovaný seriál Ghost In The Shell: Stand Alone Complex a v loňském roce měl v kinech premiéru hraný film Ghost In The Shell se Scarlett Johanssonovou v hlavní roli. V tomto případě bohužel šlo o notně „zhollywoodizovanou“ verzi této klasiky. Mnohem podnětnější je začíst se do komiksu, kde je vše v neředěném, jiskřivém a nanejvýš vzrušujícím podání.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám