Proč jste si vybudoval studio v době, kdy spousta muzikantů točí doma do počítače?

Před dvanácti lety jsme se s manželkou Alicí přestěhovali do krásného domu v obci Lada. V té době jsem pracoval na debutu své kapely Mean Messiah a potřeboval jsem místo, kde bych ho mohl realizovat. První studio jsem měl v pracovně v našem bytě, ale postupně jsem si začal uvědomovat, že pokud to myslím vážně a chci, aby mé nahrávky zněly dobře, potřebuju standardní studio.

Tehdy jsem na ně neměl peníze, ale při renovaci domu jsme se dostali do fáze, kdy jsme se museli rozhodnout, co uděláme s velkou stodolou. Navrhl jsem, že by v ní mohlo být studio, a manželka souhlasila. A tak jsem se dal do budování.

Myslím si, že pokud má být nahrávka opravdu kvalitní a konkurenceschopná, vytvořit ji do počítače nestačí.

Jaké jsou vaše muzikanstké zkušenosti?

Nejdůležitější pro mě byla skupina Sebastian, s níž jsme na scéně působili v devadesátých letech. Potom přišla kapela LoveHotel, která ale existovala jen asi tři roky a zanechala po sobě pouze demosnímky. Později jsem byl členem kapely Cosmetic Punk, ale musím se přiznat, že na to období nevzpomínám rád.

Proč?

Kapelou prošlo několik elitních muzikantů. Hráli v ní Will Calhoun z amerických Living Colour, Olda Krejčoves, který je v Monkey Business, nebo René Rypar, jenž je dnes v Portless. Zpívaly v ní i zpěvačky, jejichž jména si už nepamatuju, a ruku v ruce s personálními změnami se různil náhled členů na společnou tvorbu.

A potom jsem odletěl do Ameriky. To bylo v devětadevadesátém.

Dan Friml

Dan Friml

FOTO: Jaroslav Špulák, Právo

Co vás k tomu vedlo?

Šance. Měl jsem možnost se dostat do dobrého nahrávacího studia a získat v něm zkušenosti. Tou dobou jsem se už aktivně zajímal o studiovou práci, zvukařinu a produkci. S pauzami jsem byl v New Yorku devět let.

Hned jste tam nahrával desky?

Nejdříve jsem motal kabely a vařil kafe. Postupně jsem se ale začal dostávat k normální studiové práci, většinou jako zvukař, nebo jsem fungoval jako studiový hráč na kytaru, baskytaru, případně piano.

Co jste se tam naučil?

Jiný přístup k tvorbě zvuku, než je u nás obvyklé, a jiný přístup k produkování nahrávky. Nedá se to jednoduše popsat, protože jsou o tom napsané celé knihy. Vždycky mi ale strašně vadilo, že když jsem slyšel různé nahrávky, bezpečně jsem poznal, která je z České republiky. Zaměřil jsem se na to, jak se nahrává za oceánem, a teď se to snažím praktikovat i ve svém studiu. Snažím se vytvářet nahrávky, které jsou kompatibilní s tím, jak se to dělá ve světě. Pokud to samozřejmě klient vyžaduje.

Je to pro běžného českého posluchače přijatelné?

Určitě ano, protože devadesát procent hudby, která se hraje v rádiích, je zahraniční. Je pro mě ale nepochopitelné, že existují české kapely, které působí u nás, zpívají anglicky a lidé jim říkají, že jsou v Čechách, tak ať zpívají česky. Podle mě je to nesmysl. Velká část německých kapel zpívá také anglicky a nikomu to tam nevadí. Nevím, proč se to u nás tolik řeší.

Co jste už ve studiu The Barn natočil?

První důležitou nahrávkou, kterou jsem dělal, byl před rokem a půl singl skupiny Fleshless z Děčína. Pro studio to byl restart, vzniklo něco, co mělo zásadnější dopad. Loni jsem nahrával novou desku hronovské kapely Tortharry a jsem rád, že jsou na ní výborné recenze a výborné reakce na zvuk. V The Barn vznikla i loňská první deska Honzy Křížka. Celou jsem produkoval, natáčel a dal jí zvuk. Myslím si, že je to dosud má nejlepší práce.

Nahrávací studio The Barn.

Nahrávací studio The Barn.

FOTO: archív umělce

Co všechno kapelám a hudebníkům nabízíte?

Především zkušenosti, které jsem za mnoho let nasbíral, a své uši. Mám absolutní hudební sluch a jsem vytrénovaný rozpoznávat i ty nejmenší nuance. Brzy nabídneme i špičkový mixážní pult SSL, který patří k nejkvalitnějším v současné době vůbec. Při nahrávání jsem schopen pracovat jako zvukař, producent, hudebník, spoluautor a dělám i mix a mastering. A nabízím také krásné prostředí ve studiu i kolem něho.

Vaše kapela Mean Messiah už nahrává novou desku?

Ano, právě na ní pracujeme. Její produkce bude opravdu velká. Postup a princip, jakým vzniká, je velmi detailní a perfekcionistický. Těším se na výsledek a doufám, že ji stihneme vydat letos na podzim.

Nedávno z Mean Messiah odešla baskytaristka Veronika Smetanová, která dostala po vašem loňském společném turné se slovenskými Horkýže Slíže od té kapely nabídku, aby se stala její členkou, a přijala ji. Už jste ji v Mean Messiah nahradili?

Je pochopitelné, že tu nabídku přijala, protože Horkýže Slíže jsou kapela, která je populární a hodně koncertuje. Pro nás je to ale samozřejmě komplikace a náhradu zatím hledáme bezvýsledně. Jsme tříčlenná kapela, naše hudba je technicky náročná a máme specifické požadavky na hraní. Přihlásilo se nám dosud asi třicet adeptů, ale nikdo to zatím nezvládl. Mnozí to totiž vzdají, když zjistí, co všechno to obnáší. V tuhle chvíli tedy hrajeme ve dvou, ale je to přechodné.