Hlavní obsah

Herec Alden Ehrenreich o Star Wars: Je nádherné být součástí toho světa

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Už týden běží v kinech další pokračování legendární série, film Solo: Star Wars Story s osmadvacetiletým Aldenem Ehrenreichem v titulní roli, kterou převzal po Harrisonu Fordovi. Ve snímku, který dějově předchází dosavadním příběhům Star Wars, je Solo ještě mladý a v nebezpečném zločineckém podsvětí potkává mimo jiné svého budoucího kopilota, mohutného Chewbaccu.

Foto: Falcon

Joonas Suotamo jako Chewbacca/Žvejkal a Alden Ehrenreich jako Han Solo.

Článek

Film Solo: Star Wars Story měl světovou premiéru na nedávném festivalu v Cannes, kde Alden Ehrenreich poskytl Právu rozhovor.

Byl jste překvapen nabídkou na roli Hana Sola?

Na to se samozřejmě ptají všichni, což chápu, vybrat představitele této legendární postavy určitě nebylo snadné. Takže jako všem i vám odpovídám: Ano, byl jsem velmi překvapen, taková nabídka je ohromná a překvapila by asi každého, kdo by ji dostal.

Jak jste se na roli připravoval?

Příprava byla velmi náročná, kromě jiného jsem musel hodně trénovat. Roli jsem dostal v březnu, trénovat jsem začal v dubnu, natáčet jsme začali v lednu. A točili jsme devět měsíců. Musel jsem se naučit bojovat, padat, zkrátka všechno, co k akčním scénám Star Wars patří. Není toho vůbec málo.

Byl jste předtím fanoušek ságy Star Wars?

Jistě, vyrostl jsem na tom, jako kluk jsem viděl všechny filmy a také jsem měl všechny ty hračky a s kamarády si na Star Wars hrál.

Jaké to bylo, převzít roli po Harrisonu Fordovi?

Je to jako převzít něco od ikony. Nemá cenu si nic namlouvat, hodně lidí je zásadně proti tomu, aby se měnilo obsazení tak klíčových postav. To ale bylo v tomto případě nezbytné, Harrison Ford nemůže hrát mladšího Sola než kdysi v prvním filmu.

Takže když nastupujete do takovéto série, víte, že součástí zábavy a nádherné zkušenosti budou i odpůrci, kteří budou proti vám už předem. To se stává u spousty filmů. Naučíte se tedy žít pod určitým tlakem, přitom odvést co nejlepší práci a pak nezbývá než doufat, že se to lidem bude líbit. Ale pod kontrolou to mít nemůžete. Takže se snažím na to nemyslet a soustředit se jen na práci. Není to jednoduché, ale zkrátka si řeknu, „zapomeň“.

Foto: Falcon

Alden Ehrenreich

Setkal jste se s Harrisonem Fordem?

Obědvali jsme spolu. Myslím, že mu zrovna nebylo úplně dobře, ale byl výborný, velmi laskavý, velkorysý a celý nový projekt velice podporoval. I teď, když je hotov, je vůči němu vlídný, dokonce řekl, že je rád, že jeho roli přebírám.

Studoval jste podrobně jeho hereckou práci, abyste pochopil postavu Hana Sola?

To bylo naprosto nutné, byla to další část přípravy. Harrison Ford měl Sola postaveného na tom, že za války, která je už v proudu, vezme zbraň a jde bojovat za svůj národ. Je to základní postava, nepostradatelná, a protože náš příběh tomu všemu předchází, musel jsem stvořit její historii. Je to ikonická postava, v níž je všechno.

Je to ale fiktivní historie, bylo to stejné jako hrát skutečnou historickou postavu?

To na tom bylo lákavé a skvělé. Jako kdybych hrál v dobovém filmu někoho třeba ze začátku ku 17. století. Vždycky se musíte o dané době co nejvíc dozvědět, naučit. A tady je velká výhoda a jedna z radostí v tom, že o té době lze nastudovat všechno.

Jak a z čeho všeho jste ji tedy studoval?

Ten film má tak ohromnou historickou základnu, detailní a informačně bohatou, že jsem mohl studovat nejen z filmů, ale i z řady nesmírně zajímavých knih, které vycházely na téma Star Wars už od osmdesátých let…

Ty příběhy na vás doslova vyskakují, je to vesmírný svět, který má svou vlastní kulturu. Každý v té době má například loď, což je zhruba totéž jako dnes mít auto. Ale nejsou to obyčejné lodě, jsou to velmi mnohostranně využitelné jachty. Když tedy říkám, že chci vlastní loď, není to určitě stejné, jako kdybych dnes chtěl Hondu Civic…

Foto: Falcon

Záběry z filmu Solo: Star Wars Story

Jaké máte plány do budoucna?

Kdo ví… Já jsem začínal v devatenácti letech, to jsem točil první film Tetro. Byla to ohromná zkušenost, ale vůbec jsem nevěděl, co bude dál.

Pro mě je nejdůležitější, že teď pracuji s velkými režiséry a těším se na pokračování. Setkal jsem se i s Georgem Lucasem, a to byl velký zážitek. Takže se těším, že to budu točit dál.

Během natáčení se ale režisér filmu změnil, začal jste točit s Philem Lordem a Christopherem Millerem, kteří odstoupili jen tři týdny před koncem natáčení a na jejich místo přišel Ron Howard, který většinu filmu přetočil. Jaké to bylo?

Bylo to na jedné straně zklamání, pracoval jsem dost dlouho určitým způsobem, a teď se to najednou celé změnilo. Myslím, že to byli výborní režiséři a bavilo mě to s nimi, takže jsem měl z té změny velké obavy.

Ale pak jsme si všichni oddechli, když nastoupil Ron Howard, který měl samozřejmě ohromnou důvěru. Je to vynikající režisér, natočil skvělé filmy jako Apollo 13, Rivalové, V srdci moře, Šifra Mistra Leonarda a spoustu dalších, a ještě k tomu je úžasný chlápek a tahoun celého týmu.

V čem myslíte, že je největší kouzlo Star Wars, proč baví už tolik generací?

Právě že jsou to vždycky generační Přestože už uteklo tolik času, pořád se to obrací k dětem „ze sousedství“. A točit prequel, tedy „film před prvním filmem“, je jako mluvit ke všem těm generacím najednou. Ale já jsem pořád nejvíc nadšen z dětských diváků. Vzal jsem na premiéru svých sedm neteří a synovců, jejich reakce třeba na Chewbaccu/ Žvejkala byla naprosto přirozená a krásná. Ten film má v sobě srdce i smrt, takže myslím, že je jak pro děti, tak pro dospělé. Stejně jako všechny předchozí.

Jak myslíte, že s se vaše postava bude vyvíjet dál?

Na té sérii je zábavné, že se může stát cokoliv. V tom je velký půvab, že nikdo neví, jak to bude pokračovat. Je prostě nádherné být součástí toho světa.

Teď jste svým způsobem na vrcholu, převzal jste ikonickou postavu a budete v ní pokračovat. Co je ale váš největší herecký cíl?

Myslím, že by člověk měl žít tak, aby toho úplného cíle nikdy nedosáhl, zůstal těsně pod ním. Když tu hranici překročí, je to trochu nebezpečné, protože snadno podlehne pocitu, že všechno ví a zná nejlépe ze všech. A to je přesně ta situace, kdy si člověk nejlíp nabije hubu.

Vždycky je nějaká hranice (ne)úspěchu a člověk by se měl pořád snažit být lepší a lepší. Všichni velikáni, s nimiž jsem se setkal roky po tom, co udělali nějaký dobrý film, říkali „víš, tuhle scénu jsem měl udělat lépe, když ona tohle říkala, mohl jsem líp sklonit hlavu…“

Díváte se sám na sebe?

Ano. Snažím se ale dívat sám, aby u toho nikdo nevyjadřoval své pocity, abych měl jen ty vlastní. Potom ať už kdokoliv řekne cokoliv, je to druhý názor.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám