Koncert zanechal velice dobrý dojem, ale pojetí šéfdirigenta nebylo u všech skladeb tak jednoznačné. Velice dobře mu vyšla obě díla z první poloviny – Honeggerova symfonická věta Rugby a zejména u nás málo hraný Klavírní koncert Benjamina Brittena. V něm Nor Andsnes exceloval ve virtuózní, ale různorodé skladbě, která dává velký prostor sólistovi i orchestru.

Ohlas u publika byl ohromný a klavírista přidal Debussyho Zahrady v dešti. Velice diskutabilní bylo provedení Šeherezády Rimského-Korsakova. Dirigent známý pohádkový děj pojal téměř jako skladbu francouzského impresionismu a setřel z ní onu orientální krásu a divokost, kterou obsahuje. Skvěle však působila jednotlivá sóla v orchestru. Hostování Švýcarů bylo přínosem stejně jako rakouského experimentálního souboru Klangforum Wien v pondělí ve Veletržním paláci.