Vaše minulá deska Nic víc vyšla před necelými čtyřmi roky. Je to podle vás ideální časové rozpětí?

Není. V kapele jsme o nové desce mluvili už před dvěma lety. Věděli jsme, že ji bude produkovat Vlasta Konopiský, ale současně jsme cítili, že to musí ještě takříkajíc nazrát. Chtěli jsme pak nahrávat předloni, ale Vlasta neměl moc času, tak se to zase odložilo.

Pomohlo to?

Rozhodně, protože jsme některé písničky začali hrát na koncertech, osvojili si je a současně jsme viděli reakce diváků. Další vznikly, a mám pocit, že jsou pro album nosné.

Které to jsou?

Třeba Antilopa bílá nebo Gepard…

Zvířata jsou v jejich názvech náhodou?

Je to náhoda, ale vlastně se mi to líbí. Je pravda, že písniček, které se jmenují podle nějakého zvířete, máme v repertoáru víc.

Na minulé desce jsou Krávy nebo Vrány, na našem prvním albu Krajem šel anděl z roku 2011 zase Kohout nebo Netopýr. Baví mě to, stejně tak mě baví, když je nějaké zvíře v mém kresleném vtipu. V tu chvíli je to totiž už bajka.

Antilopa bílá a Gepard z nového alba jsou bajky?

Nejsou. Gepard vznikl na základě průpovídky našeho znuděného průvodce pralesem na Srí Lance. Přišel na jedno místo a řekl, že tudy zítra ráno v devět půjde gepard. Ta věta mi zůstala v hlavě a stala se základem písničky. Antilopa bílá je zase symbol čistoty, na kterou nedosáhneme. Připodobnit ji lze k okamžiku, kdy se člověk nad ránem probouzí, cítí se být v tomto světě jenom napůl a je takový čistý. Přechod od noci, od snů, ke dni chápu jako symbol čistoty, na kterou nelze dosáhnout.

Složil jste na Srí Lance nějaké písničky?

Byla to rodinná dovolená, měli jsme pohodlí v hotelu u moře. Vzal jsem si tam s sebou ukulele a často si na pláži hrál. Lépe jsem to díky tomu snášel, protože nejsem typ na takové dovolené. Žádná písnička tam ale nevznikla, jen jsem si odvezl motiv s gepardem.

Nejste typ člověka, který by chtěl procestovat celý svět?

Nejsem, ale pokud bych jel, tak by mě to lákalo takzvaně nadivoko. Bez hotelu a pláže. Když jsem byl mladší, jezdil jsem na vandry, které jsem miloval. Naposledy jsem na něm byl před mnoha lety, ale zrovna se domlouváme se spoluhráči v kapele, že bychom v květnu nebo červnu na nějaký vandr vyrazili. Herec Vladimír Javorský, který je naším dlouholetým kamarádem a kapelním hostem, by jel s námi.

Mirek Kemel

Mirek Kemel

FOTO: Lucie Levá

Jestliže vaše první album bylo natočené v duchu koncertního záznamu a druhé bylo takové čisté, novinka Ryby, raci je aranžérsky květnatá. Zní na ní smyčce, dechy, zpívá v ní dětský sbor. Proč ta změna?

Byl to vývoj. V průběhu času jsme do kapely přibrali hráče na bicí, kontrabas a zařadili elektrickou kytaru, což změnilo její zvuk. Pokud jde o aranže písniček, mám ve skupině jen jakýsi poradní hlas. Respektuju to, kapela je živý organismus a chci, aby nás to spolu bavilo. Když tedy kluci přinesou nějaký nápad a mně není vysloveně proti srsti, sleduju, co to s písničkami dělá a kam se vyvinou. Producent Vlasta Konopiský chtěl navíc tuhle desku udělat aranžérsky bohatou. Řekl mi to předem, takže jsem na to byl připravený a těšil jsem se. Kromě kapelních koncertů vystupuju také sólově nebo v triu. Při tom hrajeme stejný repertoár, jen bez aranžérských nánosů, které písničky na novém albu mají.

Prospívá kapele demokracie?

V našem případě určitě. Rádi se vidíme, rádi spolu hrajeme, baví nás to a lidé říkají, že je to na nás vidět. Když do kapely přijde někdo nový, jeho přijetí nikdy nepodléhá jen tomu, na jaký nástroj hraje. V podstatě je nám to jedno, přijímáme ho do svých životů jako člověka a nového kamaráda.

Jaký status má v kapele herec a muzikant Vladimír Javorský?

Je to náš host, který když přijde, může si v podstatě dělat, co chce. Je muzikální, výborný zpěvák a osobnost, která když přijde na jeviště, tak si diváky podmaní. Navíc je živel, který má spoustu energie. Často posunuje aranže skladeb, což je důsledek jeho muzikálnosti. Všichni ho respektujeme a nasloucháme mu.

Jako herec je tak vytížený, že nemá čas cvičit na žádné hudební nástroje. Není tedy moc zdatný instrumentalista, ale je schopný zahrát na ukulele, různé perkuse, saxofon, píšťalky, kytaru, prostě skoro všechno. Má volnou ruku.

Jsou texty na albu monotematické?

Písničky vznikaly v poměrně dlouhém časovém období a není nic, co by je vysloveně spojovalo. Budeme-li se ale bavit o tom, která je pro mě osobně důležitá, pak jsou to Ryby, raci. Je o překonání krize, jež se po několika letech do vztahu dostaví. Je to osobní zkušenost. Vybrali jsme s manželkou ostrou zatáčku a pokračujeme dál.

Obecně v sobě vedu vnitřní zápasy a boje, ale mám pocit, že jsem optimista a v písničkách to je. Myslím si, že ať složité situace v životě dopadnou jakkoli, vždycky mají pro naše životy hluboký význam a smysl. Pokud je překonáme, dá nám to sílu jít dál.

Mirek Kemel

Mirek Kemel

FOTO: Lucie Levá

Ve vašich textech je pozoruhodná hra se slovem. Míříte cíleně k tomu, aby to byly tak trochu básně?

Na textech si dávám hodně záležet. Je pro mě důležité, aby mi šly takříkajíc přes pusu. Párkrát se mi stalo, že jsem nebyl pečlivý a na koncertech mi pak některé vlastně nešly pořádně zpívat. Rozhodl jsem se dokonce několik textů předělat, a to třeba i tři roky po vzniku písničky.

Na nové desce je skladba Obejmi mě. Byl jsem velmi spokojený se slokami, ale refrén se mi nelíbil. Když jsme ji hráli na koncertech, cítil jsem se při jeho zpívání skoro trapně. A tak jsem ho předělal a mám konečně pocit, že je takový, jaký má být.

Dokázal byste nakreslit ke každé písničce na albu obrázek?

Myslím, že ano. Dokonce mě napadlo to udělat, nebo alespoň vytvořit obal alba. Malování a hudba jsou pro mě ale tak odlišné světy, že jsem se do toho nepustil. Třeba se to jednou změní. Přemýšlím například o tom, že bych zkusil napsat satirické texty, které budou reflektovat aktuální společenské a politické dění tak, jak je to v mých ilustracích. Pak by kresby písničkám slušely.

Bude možné na nějakých koncertech slyšet písničky z nového alba v plných aranžích?

Dětský sbor asi nikam nepovezeme, bylo by to náročné na organizaci, domluvu s rodiči i dopravu.

Album jsme ale nahrávali u Štěpána Škocha, bývalého člena skupiny Chinaski, který nám do některých písniček nahrál dechové nástroje. Dohodli jsme se, že by s námi na nějaký větší koncert jel, třeba na letní festival v Náměšti. Jinak s představením plných verzí písniček tak, jak jsou na albu, nepočítáme.

Je ale fakt, že by se mi líbilo připravit hudební spojení naší skupiny třeba s nějakou filharmonií. Jestliže bychom to dokázali udělat tak, že bude rozumět textům, mohlo by to být zajímavé.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: