Článek
Vy sám jste na scénu vstoupil v šestnácti letech jako člen skupiny Off Sound. Co jste tehdy hráli za hudbu?
Zpočátku to byly písničky od Beatles. Hrál jsem na kytaru. Měl jsem díky hudbě krásný život. Konec 60. let byla podle mě hudebně nejzajímavější část celého století. Měl jsem štěstí, že jsem se narodil akorát včas, abych tuhle éru stihl a měl možnost s kapelou hrát písničky z té doby.
Když jste pak začal skládat vlastní písně, nelákalo vás psát jejich texty v angličtině?
Kdepak, anglické skladby jsem si užil dříve. U vlastní tvorby jsem vždy cítil, že má být v rodném jazyce.
Italská popová hudba měla od sedmdesátých let silný mezinárodní ohlas. Myslíte, že část jejího úspěchu tkví právě ve zvukomalebnosti jazyka?
Já to považuji spíš za otázku štěstí. S italštinou není jednoduché v evropském měřítku uspět. Před mými písněmi evropské publikum z italských písní znalo jen Volare, kterou zpíval Domenico Modugno. Mám radost, že se mi podařilo italskou muziku trochu popularizovat. Po mně pak přišli Eros Ramazzotti, Zucchero, Laura Pausini a další.
Úspěch ale přišel až s druhým albem a písní Ti Amo, to první se nevyvedlo. Ale když jsem vydal Ti Amo a později píseň Gloria, prožíval jsem krásné časy.
Jaké máte nároky na písně, které si vezmete do repertoáru. Co musejí mít?
Pro mě jsou důležité emoce a melodie. Třeba rap mě vůbec nebaví. Nejradši poslouchám starší hudbu. Hlavně ze sedmdesátých a osmdesátých let. Ale líbí se mi třeba i Bruno Mars.
Zmínil jste píseň Gloria. Před pěti lety ji v soundtracku použili tvůrci oscarového snímku Vlk z Wallstreet. Líbil se vám ten film?
Ano a velmi mě potěšilo, že v něm ta písnička zní. Stalo se to díky Lauře Braniganové, která Glorii přezpívala a skladbu v Americe proslavila. Její verze se zase dostala do úspěšného filmu Flashdance.
V roce 1987 jste reprezentoval Itálii na Eurovizi v Bruselu s písní Gente di mare. V České republice se Eurovize netěší velkému zájmu, spousta lidí se té soutěži vysmívá, naši zpěváci se jí řadu let nezúčastňovali. Co si o ní myslíte vy osobně?
Pro mě to byl hezký zážitek, skončili jsme tehdy třetí. Dnes ale už Eurovizi nesleduji.
Zúčastnil jste se i festivalu v San Remu. Co pro vaši zemi tato akce znamená?
Pro mladé umělce je to důležitý festival. Lidé mu věnují docela velkou pozornost, přenáší ho televize. Začínajícím umělcům může pomoci se proslavit. Pro umělce, kteří už mají nějaké jméno, to není moc zajímavé.
Své poslední album Yesterday, Today jste vydal v roce 2012. Kdy vyjde nová deska?
To nevím. Zrovna nyní jsem ale nahrál dvě nové písně, které zařadím do svých koncertů. Určitě zazní i v Praze.
Jaký program představíte v Praze?
Zazpívám všechny své hity. Koncerty obvykle trvají kolem dvou hodin. Těším se, že na mě v Praze bude čekat sál plný milých lidí, kteří si společně se mnou rádi zazpívají.
Nemůžu se dočkat, živé vystupování je rozhodně nejoblíbenější součást mé práce.