Však také sbírá ceny už od Zlatého lva v Benátkách přes dva Zlaté glóby a výroční ceny profesních sdružení producentů a režisérů až k nynějším třinácti oscarovým nominacím včetně těch nejcennějších, tedy za nejlepší film, režii, scénář, kameru či ženský herecký výkon Sally Hawkinsové v hlavní roli.

To na druhou stranu nemusí nutně znamenat, že je jasným oscarovým favoritem. I v hlasování o Zlaté glóby Tvář vody dominovala nominacím, dostala jich sedm, ale proměnila pouze dvě, za nejlepší scénář a hudbu.

Pohádkový příběh na téma Krásky a zvířete situoval Del Toro do USA v období studené války a na tomto půdorysu vypráví příběh velké lásky.

Němá uklízečka Elisa ve velmi snaživém podání Sally Hawkinsové pracuje v americké výzkumné laboratoři, ve které se uchovávají různé utajované experimenty a materiály a do níž jednoho dne přivezou odkudsi z Amazonie podivného obojživelníka, kterého domorodci údajně považovali za boha a který působí na první pohled hodně ohavně. Až postupně, jak si na něj divák zvyká, jeho výraz připomene spíš E. T. Mimozemšťana než libovolnou obludu.

Muž, který ho přivezl (velmi padoušsky přesvědčivě působící Michael Shannon), je prototypem mužské arogance, ambicióznosti i podlézavosti vůči nadřízeným. Podle vlastních slov se s „materiálem“ cestou rozhodně neskamarádil, naopak ho z celkem neznámých důvodů nenávidí a týrá, přičemž jeho nepřátelský vztah je opětován. Vodní potvora mu ve chvíli ohrožení prostě ukousne dva prsty. A není zajisté náhoda, že jejich pahýly pak díky tomuto zosobněnému zlu hnijí...

Němá Elisa však s obojživelníkem najde společnou řeč beze slov – v osamělosti, v dosavadním nedostatku lásky i ve velmi přímočarém vnímání dobra a zla.

Jejich vztah se od prvotního bázlivého a pak pozvolného sbližování postupně vyvine v lásku nejen platonickou, ale též velmi erotickou. A dojde i na dramatický útěk – záchranu, protože studená válka je v plném proudu, obě strany jsou prolezlé špióny a neznámé stvoření může být velkou, byť zatím neznámou hrozbou.

Převyprávěné je to vlastně hodně naivní a v mnoha jednotlivostech i silně přitažené za vlasy, a to dokonce i s vědomím žánru pohádky/fantasy. První zhruba polovina je i dost rozvleklá. Guillermo del Toro je však natolik obrazově vypravěčsky zdatný, že mnohé přebije jeho dar přenosu emocí a také pohled na plátno, který je mnohdy vskutku okouzlující a stylizace velmi přesná a výstižná. Stroze až odpudivě vypadající laboratoře vybavené temnými barvami a v nich drsné debaty zavilých důstojníků. Mrtvá kočka, masturbace ve vaně, stereotypní práce, stereotypní život.

Naštěstí jím probleskují světla dobra v ošuntělém, ale laskavém homosexuálním malíři, stejně osamělém jako Elisa. A také střípky nadsázky a humoru, jehož nositelkou je zejména Elisina černošská kolegyně a kamarádka ve velmi sympatickém podání Octavie Spencerové.

A všechno to objímá voda, jejíž tvar se vždy přizpůsobí tomu, co obepíná. Původní název The Shape of Water, tedy Tvar vody, je tedy zajisté výstižnější než jeho český ekvivalent.

Tvář vody

USA 2017, 123 min.
Režie: Guillermo del Toro, hrají: Sally Hawkinsová, Michael Shannon, Richard Jenkins a další

Celkové hodnocení 70 %