Hlavní obsah

RECENZE: Archimedes mezi českou a balkánskou groteskou

Právo, Eva Vejdělková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Snad jako pokus o melancholickou grotesku by se dal nejlépe charakterizovat film Můj strýček Archimedes s Ondřejem Vetchým a Miroslavem Donutilem v hlavních rolích. Vypráví příběh o řeckém partyzánovi, jenž spolu s dalšími soudruhy našel po prohrané občanské válce azyl v komunistickém Československu.

Foto: Česká televize

Miroslav Donutil a Ondřej Vetchý ve filmu Můj strýček Archimedes

Článek

Jenže vlastní ucelenou poetiku najít a vytříbit nedokázal, přičemž ztroskotává už v samých základech. Nadsázka, s níž je vylíčena duše prostého řeckého venkovana, který je konfrontován s realitou nového režimu, totiž působí spíš zmatečně než jako katalyzátor postupné žánrové proměny filmu. Představiteli Archimeda Vetchému tím tvůrci připravili nesnadný herecký úkol a v něm pár skutečně těžkých chvilek.

Nejobtížnější z nich je proměna v až chagallovskou postavičku, která zatouží zbavit se svých pout s pomocí peří z husí farmy, kde se svým českým přítelem společně plní socialistický plán práce.

Chudý Řek, který upřímně horuje pro ideály komunismu, totiž v realitě gottwaldovského Československa roku 1949 brzy propadne deziluzi a začne toužit po návratu domů. Ačkoli si už získal soucitného přítele a pomocníka v jednom ze svých sousedů (Miroslav Donutil), plánu na návrat stojí v cestě dvě velké překážky.

Především přísně střežené hranice nového domova, který nemůže nevděčný soudruh Archimedes přece zradit tím, že by ho hodlal opustit a chtěl by opět vstoupit na území třídního nepřítele, a poté hrozba vězení v Řecku, kde se komunisté ocitli na straně poražených. S maminkou, o jejíž blízké smrti je přesvědčen, by se proto možná vůbec nepotkal.

Po obtížném sbližování obou mužů, kdy film stavěl humorné situace většinou na předvídatelných klišé, následuje tedy série zpackaných pokusů o emigraci, kterou odstartuje Archimedův záměr přeletět hranice s pomocí křídel jako Ikaros.

Poslední pokus o útěk potom sice vyústí v dokonalou absurditu posouvající příběh až na hranici crazy komedie, jenže originální nápad se bohužel nestává východiskem pro sérii dalších situací, ale v podstatě vrcholem filmu, kdy je příběh potom jen pozvolna dořečen. A vypravěčsky bezradně vyzní i závěr, v němž se téma snímku zhmotní do proslovu o svobodě.

Můj strýček Archimedes

ČT 1, 14. ledna, 20.15 hod. Námět a režie: George Agathonikiadis, scénář: Petr Hudský, hrají: Ondřej Vetchý, Miroslav Donutil, Veronika Freimanová, Tomáš Töpfer, Dana Černá, Jiří Dvořák, Oldřich Navrátil a další

Celkové hodnocení 45 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám