Článek
Po zhlédnutí pouhých tří epizod z dvanácti totiž provokuje k nadšenému závěru, že se přinejmenším vyrovná dosud nejzdařilejšímu komediálnímu titulu, který ČT do svého pondělního programového okna vyrobila: Čtvrté hvězdě, s níž jsou spojeni rovněž herci této oblíbené divadelní scény.
O to absurdněji zní informace, že Zelenkův nápad čekal na realizaci čtyři roky, protože v ČT na něj nebyly peníze a v pořadníku už čekaly jiné projekty. Ve světě krachujícího dabingového studia Zero, obývajícího nevelkou boudu kdesi na periferii, o němž seriál vypráví, takový vývoj dění však smysl naopak dává, protože v něm jsou podobné překážky na denním pořádku.
Kupa protivenství se na studio zřítí okamžitě po smrti majitele, kdy jej zdědí zneuznaná herečka v podání Kláry Melíškové a rozhodne se ho nejen udržet nad vodou, ale vybudovat z něj nejlepší studio široko daleko. To ovšem půjde o dost hůř s dluhy, o kterých do smrti manžela věděli jen v bance, než jen s pouhým nedostatkem zakázek a dabérů. Zvlášť když Zero nemá ani pořádný mixážní pult, jakým se může pyšnit konkurence a po němž závistivě pošilhávají studioví technici, a dokonce ani režiséra.
A tak zatímco se majitelka dřevěné boudy s několika zaměstnanci po nešťastné kremaci s dálkově řízeným smutečním řečníkem Jiřím Bartoškou rozhodne v dalším díle poučit se o podnikání u zkušenějších, kteří si na tápajících začínajících kapitalistech vybudovali vlastní byznys, technici Hynek Čermák a Václav Neužil mezitím začnou zdolávat překážky na vlastní triko.
První se drží při zdi a neomylně volí ta nejhůř vypadající řešení, mezi něž patří i snaha přemluvit ke spolupráci Miroslava Krobota alias režiséra s pověstí vzteklouna, který už roky žije bez práce a v ústraní, přičemž dabingem pohrdá. Druhý s nepřekonatelnou nápaditostí proměňuje naprosté pitomosti v geniální plány, při jejichž realizaci mu nahrává série neuvěřitelných náhod. Sice se vše vzápětí hroutí, jakmile se štěstí vytratí, ale osud mu beztak brzy přistrčí nějakou tu novou kliku.
Kromě herců Dejvického divadla, z jejichž projevu se šíří nakažlivá radost a občas divák vytuší i podařenou improvizaci, v seriálu hostují i další herci, ať už jde o Jiřího Bartošku, jehož roli původně odmítl Karel Roden, nebo později Viktora Preisse, jehož herecká noblesa bude nemilosrdně vystavena vulgarismům.
Ale jak praví tvůrci, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání proti nim protestovat nemůže, protože v jejich seriálu jsou používány zásadně jen účelně.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: