Výtvarné umění 2017: Spolek Mánes přiměl diváky stát ve frontě na umění

Jejím organizátorem je Spolek výtvarných umělců Mánes, kolekci se spolupracovníky připravil malíř Ivan Exner a historik umění Michael Zachař. Záslužný čin, který přivedl diváky zpět do výstavních síní. Na impresionisty se dokonce stojí fronty.

Paradoxem je, že takto aktivní spolek Mánes se trvale schází v provizorních podmínkách, komornější výstavy pořádá v Galerii Diamant v centru Prahy, ze které ale nedávno obdržel výpověď. Od jara se členové spolku ocitnou na dlažbě a mohou jen nostalgicky korzovat po nábřeží Vltavy, kde si kdysi jejich velcí předchůdci postavili impozantní budovu Mánesa, na niž spolek při restitucích neměl nárok.

Zklamání jsem zažil v listopadu v pařížském Muzeu Louvre. Bylo tam tolik lidí, že to spíše připomínalo úl. Seděl jsem tam hodinu v knihkupectví specializovaném na publikace o umění a za tu hodinu si tam nikdo nekoupil ani jednu z těch krásných knih. A to západní vydavatelé stlačili cenu opravdu luxusních monografií k hranici 50 eur a v Německu a Rakousku se reprezentativní katalogy k velkým výstavám prodávají pod 30 eur. Informace a reprodukce uměleckých děl si zájemci stále častěji hledají na internetu.

Z tohoto hlediska je pozitivní zpráva, že pražská Národní galerie od 23. prosince zpřístupnila své umělecké sbírky online v rámci „digitální galerie“. Všem zájemcům je k dispozici prvních 300 uměleckých děl na fotografiích ve vysokém rozlišení. Z klidu domova si centimetr po centimetru můžete prohlédnout malby Třeboňského mistra, asi nejúžasnějšího malíře, který kdy v Čechách žil.

Galerie výtvarného umění v Ostravě na jaře představila sbírku uměleckého vizionáře a moravského podnikatele Roberta Runtáka. Poté, co jsme byli mnoho let přesvědčováni teoretiky konceptualismu o naprostém konci malování, tato výstava dokládala renesanci obrazu a životaschopnost umění opřeného o umělecké vnímání reality.

Runták sbírá malířská díla předních výtvarníků z Velké Británie, USA, Maďarska, Česka, Německa, Rumunska a dalších změní. Chce pro svoji sbírku na Moravě otevřít vlastní muzeum umění. Doufám, že to bude něco tak nádherného jako je soukromá galerie moderního evropského malířství Danubiana, kterou mají Slováci na Dunaji nedaleko Bratislavy.

Když už jsme u Slováků, zajímavou informací je, že vstup do Slovenské národní galerie je zcela zdarma. Obdobně jako v Národní galerii v Dublinu, Národní galerii v Londýně nebo Národní galerii ve Washingtonu. Něco podobného u nás sliboval generální ředitel pražské Národní galerie Milan Knížák, ale nic se nestalo. Nový ředitel NG Jiří Fajt od svého nástupu v roce 2014 zavedl alespoň volný vstup pro studenty do 26 let.

Jako blesk z čistého nebe se objevila zpráva, že za 450,3 miliónu dolarů (9,8 miliardy korun), zakoupil Leonardova Spasitele světa člen saúdskoarabské královské rodiny. Dílo se stane atrakcí Muzea Louvre v Abú-Dhabí. Prodeji obrazů se daří i u nás, ale o největších obchodech mimo aukce se mlčí.

Třeba o tom, že obraz dámy od Gustava Klimta (vystavený donedávna v pražské Národní galerii jako zápůjčka z české soukromé sbírky) změnil prý za 350 miliónů korun majitele, což by překonávalo veškeré rekordy, které kdy padly na pražských aukcích.