RECENZE: Beata Hlavenková s pokorou a láskou

Na instrumentálním klavírním albu uchopila i ty nejznámější vánoční písně, lidové či zlidovělé. Přesto nehrozí, že by nudila opakováním něčeho otřepaného. Natož aby se její nahrávka stala běžnou kulisou v obchodních domech, což je míněno jako lichotka. Mohla by totiž odvádět pozornost nakupujících od konzumu k soustředění a rozjímání.

Invenční aranžérka se známými melodickými tématy jako Tichá noc nebo Chtíc aby spal nezachází otrocky. Volně je přepracovává, lehce pozměňuje sekvence tónů, pohrává si s prohazováním mollových a durových stupnic, dává nápěvům neobvyklé harmonické souvislosti.

Zcela nenásilně využívá svoji erudici v soudobé vážné hudbě. A také v evropském jazzu, byť jeho doteky necítíme v prvním plánu, to spíše v jemném, mlžném pozadí.

Zároveň však Hlavenková autorské zásahy nepřehání, nikdy nápěv „nepřekroutí“. Cítí úctu k nadčasové melodické síle, k původní náladě a „funkci“ vánočních písní. Záměrně si vystačila s úspornými prostředky. Se sólovým klavírem nebo maximálně s vrstvením dalšího klavírního partu pomocí studiového playbacku. Hudba tak působí decentně, průzračně a křehce.

Skladatelka se neomezila jen na úpravy známého. Přidala čtyři vlastní kompozice se stylovými pastorálními melodiemi. Jejich poslání vyjadřují už názvy jako Omnia vincit amor podle latinského úsloví „nade vším vítězí láska“. Či prostě Love nebo Nativity (Zrození).

Čím tichá deska Bethlehem těší především? Upřímností hráčského prožitku, kterému je cizí udivování schválnostmi a strhávání pozornosti na virtuozitu. Tím, že Beatiny meditace na sváteční duchovní téma lákají ke spoluprožívání. Vyzařují totiž klid, vykreslují náladu Vánoc, vyprávějí jejich symbolický příběh.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: