Špindl se snaží surfovat na předlouhé komediální vlně “je mi přes třicet a nemůžu najít chlapa“. Tu zahájila už stará dobrá Bridget Jonesová, jež ovšem surfovala o dvě kvalitativní patra výše.

Hlavní hrdinka (Anna Polívková) se cítí divná a stará. Jak říká, má hezčí a mladší sestry, a vyráží na lov mužů v jejich doprovodu, jakoby jí přítomnost mladších a hezčích sester nějak mohla pomoci v seznámení. Již po prvních záběrech je jasné, že Polívková v podstatě opakuje svou roli z Účastníků zájezdu, včetně sebeironických komentářů, které patří k tomu nejlepšímu ve filmu.

Ano, ve Špindlu se vyskytuje pár vtipných momentů, většina filmu je ale spíše divná. Opravdu zbytečně vyzní pokus o násilné připomenutí komedie S tebou mě baví svět (zazpíváme si Sladké mámení), jakoby film cítil, že sám za sebe neobstojí. Scénář se vyráchal ve většině klišé známých v žánru rom-kom, takže podržtaška v hotelu vyhledává slabší typy a vypráví pohádku o tom, jak vlastní tři hotely, a lyžařský instruktor balí všechny úplně stejnou větou o tom, jak se dávno vzdal žen a odešel do hor, ale teď když potkal ji...

Anna Polívková a Anita Krausová

Anna Polívková a Anita Krausová

FOTO: Bontonfilm

Dojde i na největší klasiku všech filmových klišé - chlapec si v poslední chvíli uvědomí, jak zanedbal svou lásku, a dohání autobus (vlak, letadlo... doplňte dle libosti). Honičku ale Cieslar trestuhodně odflákl, v amerických komediích aspoň mívá akční charakter, tady prostě zastaví vyšeptalá dodávka před autobusem a on nastoupí.

O vytříbeném příběhu se skutečně hovořit nedá. Převážně jde o sled scének, ne úplně hladce propojených, které končí nějakým pádem, opilostí nebo sexem (ovšem jen v náznaku). Na začátku se například objeví slibně trapná postava namachrovaného seladona po padesátce (Marek Vašut), který balí asi 25letou modelku, zve ji do baru a ona překvapivě okamžitě souhlasí. Divák očekává, že se nějak zábavně ztrapní, ale místo toho najednou postava zmizí, na rande už nikdo nejde a nikdy se pořádně nedozvíme, co se stalo.

To není jediný příklad, kdy se postavy chovají jako blázni. Postava ředitele firmy/milionáře přijede až z Prahy zkontrolovat byt, kde ho podvádí manželka, ale když mu dotyčná sdělí, že nepodvádí, ředitel se ani nepodívá do ložnice, kde se skrývá nahý lyžařský instruktor, prostě řekne, že jí věří, a zase odjede.

Hlavní hrdinka, která nevypadá nijak slabomyslně (a Anna Polívková nakonec ani nehraje tak hrozně), bez problémů věří úplně neznámému mladíkovi, který tvrdí, že vlastní polovinu hotelů ve Špindlu. Ani na okamžik ji nenapadne, že je to podezřelé, a okamžitě se s ním vyspí.

K hereckým výkonům lze dodat, že základním principem Špindlu je přehrávání (téměř všichni) a pitvoření. Alespoň trochu přirozeně se chová tatínek s hubatou dcerou, „alternativní“ sestra (Anita Krausová) a postarší manželé, zejména vcelku  vtipný tatík Oldřich Navrátil, který se dívkám rád ukáže poloobnažený.

Celkové hodnocení: 50%