Hlavní obsah

RECENZE: Román o samotě v kancelářích

Právo, Lucie Zelinková

Skotská spisovatelka Gail Honeymanová zpracovala v románu Eleanor se má vážně skvěle téma osamělosti současného člověka v přelidněných městech a přeplněných kancelářích. Pracuje s tématem vzájemné mezilidské ignorace a bariéry z důvodu jinakosti. Stvořila postavu Eleanor, která žije v přesně daném scénáři a nepřipouští si, že by mohla žít jinak a lépe. Honeymanové se podařilo velmi dobře vykreslit lehce karikovaný svět osamělého člověka, který o životě za hranicí svého světa nic netuší.

Foto: nakladatelství Plus

Obal nového románu skotské spisovatelky Gail Honeymanové.

Článek

Eleanor je mladá žena, která ve formální rovině naplňuje jakousi ustálenou představu očekávaného života. Má práci v kanceláři, k níž nechová žádný vztah a kde tráví svůj den pětkrát do týdne, následně odejde na nákup večeře, pokaždé to samé, a odchází domů k televizi. Víkendový rituál doplňuje o mraženou pizzu a láhev vodky. Každou středu patnáctiminutový telefonní hovor s matkou. Vše se u ní odehrává v přesně daných intencích, tok života naruší jen náhlé platonické milostné vzplanutí ke zpěvákovi, přičemž o získání jeho srdce Eleanor nemá nejmenší pochyby.

Postava Eleanor silně připomíná Amy Farah Fowlerovou, jednu z hlavních hrdinek sitcomu Teorie velkého třesku. Zjevně inteligentní, neboť vystudovala klasickou literaturu na univerzitě, svět kolem sebe chápe doslovně, cokoliv má na srdci, sděluje přímo, bez jakéhokoli společenského či emocionálního filtru. Neprožívá emoce a je ryze pragmatická.

Vrstvu po vrstvě Honeymanová odkrývá Eleanořinu minulost plnou tajemství a rozprostírá zákoutí jejího poněkud odlišného uvažování. Do pozadí linky příběhu vkládá Eleanořinu minulost, kterou prezentuje jako něco temného a děsivého. Tato linka působí poněkud navíc a zbytečně děj mysterizuje.

Ve vyprávění je přítomno sociální cítění ze strany autorky i apel probudit ho ve čtenáři. To však celkem přirozeně a nenásilně. Mezi řádky autorka pobízí k zamyšlení se nad strukturou běžných dní lidí nejen v kancelářích. Odcizenost, nezájem o ty, co jsou kolem nás. Nevole zajímat se o lidi, kteří třeba vypadají, přemýšlejí nebo se chovají mimo společensky nastavené normy. Apeluje na to, nedívat se skrze prsty na ty, kteří jsou označováni jako ti „divní“.

V aspektu sociálního cítění s bližními kniha připomíná román Muž jménem Ove švédského bestselleristy Fredrika Backmana. I ten prostřednictvím své na první dobrou negativní a protivné postavy starce probouzel emoce a ukazoval, že za zlobou, agresivitou a uzavřeností se může skrývat obyčejný zármutek a především samota. Právě ta je motivem, který postavu Eleanor obestírá.

Gail Honeymanová: Eleanor se má vážně skvěle

Plus, překlad Olga Bártová, 352 stran, 349 Kč

Celkové hodnocení 85 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám