Jde o umělcovo zachycení známé, nikdy nekončící dřiny Sysifa, který se bez úspěchu celoživotně morduje se svým balvanem. Kristkovo pojetí je však mnohem optimističtější. Jeho Sisyfos je totiž jako figura symbolizující muže součástí důmyslného hodinového stroje, na jehož ciferníku je u čísla tři ještě umístěna figurální postava ženy. A právě o to jde. Jakmile se totiž rafie dostane právě na hodnotu ukazující čtvrt, figury se dostanou do „těsného uspokojení“, takže je naprosto jasné, že dřina se Kristkově Sisyfovi jednoznačně vždy jednou za hodinu vyplácí v kýženém milostném aktu nad zlatým balvanem, který leží pod hodinami.

„Sysifos je takto lapen v lidském čase, když obíhá na hodinové ručičce ciferníku. Od šestky se snaží brzdit čas, po překlenutí vrcholu relativity ho však čeká ulehčení a naplnění tužeb, přestože je obklopen čím dál více absurdním a nemocným světem,“ vysvětluje autor.

Kristkův dům v Brně

Kristkův dům v Brně

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Ostatně o nemocném světě Lubo Kristek meditoval i při svých návštěvách u Dalího a výsledkem jejich úvah bylo poznání o naší civilizaci, kterou úspěšně vedeme do neodvratné záhuby a kdy znovuzrození civilizace či života mohou představovat právě „kosmická dvojčata“, která však Kristek vytvořil jako výsledek společných myšlenek surrealistů až po Dalího smrti a která jsou v Podhradí.

„Právě Podhradí pro mne zůstane už navždy tím prvým domovem a sem do Brna, byť jsem se blízko tohoto domu narodil, se budu vracet nejspíš jako na chalupu,“ uvedl Kristek. Jeho Brněnský dům tvoří v současnosti rovněž scénu pro dva filmy, které s Kristkem vznikají. Jde o snímky Ab ovo a Sisyfiade, ve kterých má fialová stavba důležitou „oživlou“ roli.

Hodinový stroj, který byl navržen a sestrojen právě pro tento Kristkův ciferník, je technickou lahůdkou, která zajišťuje nejen přesný čas, ale i automatickou změnu letního a zimního času.