Jak vás napadlo udělat video, ve kterém využíváte zpoždění facebookového živého vysílání?

Jsme fanoušci technologií a samozřejmě milujeme hudbu. Chtěli jsme najít způsob, jak obojí propojit zábavným a originálním způsobem. Přišli jsme na to, že malé zpoždění streamu Facebook Live může být využito jako sampler zvuku i obrazu. Hudebně je to podobná myšlenka, jako když využijete looper a vrstvíte zvukové smyčky stejné délky jednu přes druhou. Zajímavé na tom bylo, že se zároveň vytvořila i obrazová smyčka. Navíc v přímém přenosu.

V lednu vydáte své debutové album. Jak by vás mělo představit?

Ústředními tématy většiny písní jsou dospívání, světlé a stinné stránky cesty k dospělosti a nezbytné obětování části své nevinnosti. Každý by si na desce měl něco najít.

Prezentujete se jako indie kapela. Co slovo indie znamená?

Víme, že je užíváno v různých kontextech a významech, ale pro nás jde především o to, že jsme nezávislí. Teprve nedávno jsme podepsali smlouvu u malého nezávislého amerického labelu. V Evropě stále s nikým nahrávací smlouvu nemáme. Měli jsme dost nabídek, ale nic se nám nezdálo být to pravé. Doteď jsme většinu věcí dělali úplně sami.

Váš první koncert se odehrál na soutěži kapel. Tehdy jste neuspěli. Kdy přišly první úspěchy?

Je pravda, že jsme prohráli. Lidé ale nevědí, že se ta soutěž konala v hospodě a vyhrála skupina s nejhlasitějším potleskem. My jsme v té době byli pod zákonem a naši přátelé na koncert do hospody nesměli. V Irsku vás do osmnácti let do hospody nepustí, ostatní kapely tedy měly výhodu, protože jejich kamarádi fandit mohli.

Krátce po té soutěži jsme si našli manažera a začali k práci na skupině přistupovat seriózněji. Vyjeli jsme na malé turné a vydali singl. Toho si všimlo mnoho internetových rádií, po nich se přidala i ostatní rádia v Irsku a nakonec britské BBC Radio 1. Najednou za námi létali zástupci vydavatelství z Ameriky a Anglie a nabízeli nám kontrakty. Tehdy si nás začalo všímat i publikum a dostávali jsme čím dál víc nabídek na koncertování.

Média o vás hezky píšou od roku 2015. Bylo to pro vás velké povzbuzení?

Rozhodně ano. Pro malou kapelu z irského venkova to bylo velmi povzbuzující. Takové věci se často klukům, jako jsme my, nedějí. Vždycky jsme se snažili být sami sebou a mám pocit, že lidé z médií ocenili, že nic nepředstíráme.

Když přemýšlíte o budoucnosti skupiny, co je pro vás podstatné?

Myslím, že v osobní rovině je nejdůležitější, abychom udrželi pouto, které je mezi námi od dětství. A abychom si i nadále svou společnou cestu užívali.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: